Co Bůh? Člověk?

knihabeznahledu
Co Bůh? Člověk?  je lyrická duchovní báseň (píseň)  Bedřicha Bridela  vydaná tiskem roku  1659 . Tvoří ji 70 osmiveršových slok a šestnáctiveršový úvod. Základní myšlenkou je srovnání  Boha  a člověka.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Bedřich Bridel - Co Bůh? Člověk?
epub571 kBmobi332 kBpdf416 kB
  • Anotace
  • O autorovi
  • Dotaz
V úvodní části se Bridel nepřímo srovnává s Bohem. Zatímco ten je v básni opěvován pro svou moc, dokonalost, bezchybnost, slávu a krásu, člověku se dostává kritiky, přičemž vychvalování Boha je tím působivější, čím je kritika člověka za pozemské hříchy, zbabělost nebo nezbožnost ostřejší. Autor zřejmě záměrně opakuje některá slova či slovní spojení (např. „hnis a psota“), aby ještě vystupňoval dojem své opravdové odpornosti. V tomto ostrém kontrastu vystupuje Bůh jako trojjediná bytost (Otec, Syn a Duch svatý).
Ve druhé části díla jsou ostré protiklady částečně potlačeny a autor popisuje zjevení Boha, přičemž jsou užívány otázky, na něž není možná odpověď. V posledních několika verších (epilogu) dokončuje Bridel srovnání člověka s Bohem tak, že člověka označuje za malého červíčka před obrovským Bohem, kterému se plně odevzdává. Doslova „Já, ten nejmenší cvrček, k nohám trůnu jeho padám, zeměplazí červíček, cosi v temnostech předkládám.“ Účelem tohoto díla nepochybně není pouze oslava Boha, ale také filozofické zamyšlení nad  Svatou Trojicí .
Bridel byl synem radního písaře. Studoval nejprve na  gymnáziu  v  pražském  Svatováclavském semináři. Do jezuitského řádu vstoupil v osmnácti letech roku  1637 . Společně se svým spolužákem  Bohuslavem Balbínem  vystudoval  teologii  a filosofii . Vysvěcen na kněze byl roku  1650  a poté působil jako profesor  rétoriky  a  poetiky  na  Karlově Univerzitě . Protože měl značné finanční prostředky, založil roku  1656  v  Klementinu  tiskárnu, kterou vedl jako správce. V té době také napsal většinu svých významných děl. V roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na  katolickou  víru. Zemřel roku  1680 , když pomáhal ošetřovat nemocné morem v  Kutné Hoře .
Jeho celoživotní tvorbu tvoří asi třicet děl. Hojně překládal a psal  legendy ,  písně ,  básně  i filosofická, meditativní a náboženská  didaktická  díla. Většina z nich vyšla ve své době anonymně, jen výjimečně byla podepsána monogramem F.B.S.I. O Bridelově autorství některých děl nevěděli ani někteří jeho současníci.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie  je  báseň   Karla Havlíčka Borovského , která vznikla v době jeho  internace  v  Brixenu . Jedná se o ostrou, útočnou  satiru  na  rakouskou   vládu  a  státní policii .  Rukopis  byl dokončen roku  1852 , časopisecky pak dílo vyšlo v roce  1861 .
Skladba je výrazně  autobiografická , má 9 zpěvů. Vypráví o Havlíčkově zatčení a jeho následné deportaci do Brixenu. Promlouvá k měsíčku, ten ale vlastně zastupuje jeho vlastní pocity, protože on sám se cítí osamocen, odříznut od domova a přitom chce Čechům říct co se stalo a proč. Zároveň zesměšňuje zaostalý státní aparát Rakouska a svazující nadvládu cizího národa, kterému navíc vládne despotický  Bach , který vládou teroru za pomoci vojáků a tajné policie drží zkrátka ostatní národy v Rakouské monarchii. Havlíček kritizuje i církev, za její zaostalost a pomáhání vladaři.
Popisuje svoji cestu, od příchodu policistů, loučení s rodinou, rodným městem a vlastí. Vlastně ani nevěděl kam jede a jestli se vůbec někdy vrátí. Po cestě v Rakousku v noci na horské cestě se jim splašili koně a kočí zmizel, policajti vyskákali hned ven, strachy celí bez sebe. Havlíček však zůstal ve voze a dojel až do města. Nakonec dojeli do Brixenu a Havlíčkovi se začínala vytrácet naděje na návrat.
Zdarma
knihabeznahledu
Život a dílo skladatele Foltýna
Karel Čapek
Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail