Broučci ( 1876 ) je česká pohádka Jana Karafiáta . Jde o jedno ze základních děl české dětské literatury. Karafiát knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého . Teprve po 17 letech, v roce 1893, ji v knihovně Jana Herbena objevil prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o ní nepodepsanou recenzi v časopisu Čas . Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež; jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorské pochopení psychologie dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost, která se právě v kalvinistickém prostředí vysoce cenila. Autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi , která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.
