Život jest sen

Sbírka  povídek   Povídky malostranské  je vrcholné  prozaické  dílo  Jana Nerudy  a jedno z nejvýznamnějších literárních děl  české literatury  vůbec. Soubor třinácti povídek, které původně samostatně vycházely v různých časopisech ( Květy , Národní listy ,  Podřipan ,  Lumír ), autor sestavil a prvně společně vydal v roce  1877 .

Náměty k povídkám autor čerpal ze vzpomínek na léta svého dětství a dospívání strávená životem na  Malé Straně . Čtenářům v nich předkládá věrný obraz každodenního života měšťanů i prostých obyvatel města v polovině 19. století. Jeho postavy jsou vždy pečlivě a podrobně vylíčeny a charakterizovány. Nemalý význam v jeho povídkách zaujímá i přesný místopis prostředí, v němž se děje povídek odehrávají.

Sbírka je tvořena následujícími povídkami (rok uvedený v závorce je rokem prvního časopiseckého publikování příslušné povídky):

Povídka   Černý Petříček  patří mezi první  prozaická  díla  Karoliny Světlé . Námět k ní čerpala z městského prostředí, ve kterém sama vyrůstala. V této povídce zaznívá jak sociální tematika, běžná v celém díle  autorky , tak i kritika  církve  a hlavně pravdy, které od ní přebírají lidé a po svém si je vykládají. V neposlední řadě povídka znázorňuje vzpouru čerstvě dospělých  dětí , proti jejich  rodičům  či  autoritám , které jim plánují život bez toho, aby se jich na něco ptali. Tato povídka byla napsána roku 1871 a řadí se do cyklu tzv. pražských próz.

Seriál politicko satirických kreseb, jimiž Josef Čapek zobrazil vzestup a povahu diktátorských vůdců, symbolizovaných párem typických vojenských bot.

Životopisný román o mládí a uměleckých začátcích nepřekonatelného komika Vlasty Buriana zachycuje období od roku 1914 a končí vznikem Československé republiky v roce 1918.

 

Spisovatel E. A. Longen patřil mezi Burianovy nejbližší spolupracovníky a díky tomu vytvořil ve své knize podrobný a plastický portrét geniálního komediálního herce, zapáleného sportovce a originálního člověka s mnoha rozporuplnými vlastnostmi.

Zkrocení zlé ženy  ( The Taming of the Shrew ) je  divadelní hra   Williama Shakespeara , kterou napsal v letech  1593  až  1594 . Hra popisuje vztahy mezi muži a ženami, a to po stránce  kurtoazní  (středověká  platonická láska ) a nebo  misogynní (nenávist muže k ženám). V tomto díle Shakespeare dokonale vyjádřil city a úvahy hlavních postav. Přesto není dílo  tragédií , ale  komedií .

Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.