Cesta do Arzrumu

Utrpení mladého Werthera  ( něm.   Die Leiden des jungen Werthers ) je milostný román o nenaplněné lásce  Johanna Wolfganga von Goethe  k dívce jménem  Charlotte Buff  z roku  1774  s autobiografickými prvky. Je psán formou dopisů v  ich-formě . Příběh začíná tím, že se mladý umělec Werther přestěhuje do malého města Waldheim (jak autor v knize uvádí, má to být smyšlené místo, ve skutečnosti se jednalo o  hesenské  město  Wetzlar ), kde se seznamuje s venkovským životem. Seznámí se s Charlottou, která je zasnoubena s postarším mužem Albertem. Werther se do Lotty hluboce zamiluje. Proto prožívá a ve svých dopisech popisuje neskutečné utrpení, které ho dovede až k sebevraždě. Děj knihy se odehrává během dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci). Počasí a roční období se odrážejí na Wertherově myšlení, chování a pocitech.

Po vydání této knížky následovala vlna  sebevražd . Lidé se s Wertherem ztotožňovali a nacházeli v něm sami sebe. Wetzlar se stal poutním místem, kam jezdili zamilovaní mladí lidé. Goethe si tímto románem získal velkou slávu, i když se od něj ve starším věku distancoval. Kniha ovlivnila i tehdejší módu. Je založena na pocitech, dějová linie je potlačena. Byla přeložena do jazyků celé Evropy i mnoha zemí Asie. Tuto knihu si velmi oblíbil také  Napoleon Bonaparte .

Zabiják  (orig. L'Assommoir) je sedmý román  Emila Zoly  z cyklu  Rougon-Macquartové , který vyšel v roce  1877 . Většinou je považován za jedno ze Zolových nejlepších děl. Popisuje zhoubný vliv alkoholu na osudy chudých a duchovně prázdných lidí. V románu jsou detailní popisy alkoholismu, ten je tím zabijákem, co dal románu jméno.

Jak pejsek s kočičkou pekli dort, jak dělali dětem Mikuláše a čerta, jak zachraňovali odhozené hračky i spoustu dalších úsměvných vyprávění, najdou děti v této, dnes již klasické, knížce. Kultivovaný jazyk, spousta nápadů i zdařilé ilustrace autora řadí tuto knihu mezi nejlepší tituly literatury pro děti.

Cestopis ze skandinávských zemí z roku 1936.

Zapadlí vlastenci  je  román , který napsal  Karel Václav Rais .

Pekař Jan Marhoul  (1924) je románovou prvotinou  Vladislava Vančury . Kniha se často zařazuje do proletářské literatury, byť charakterem hlavní postavy, zobrazeným prostředím a svým vyzněním se z ní vymyká. Přesnější by bylo označit ji za dílo svého druhu, které vyniká nevšedním patosem  a lyrismem, jedinečným metaforickým stylem a je velmi výrazným příkladem meziválečné avantgardní tvorby. Vančura v něm zobrazil hrdinu donquijotského typu, jehož zhoubná dobrota a s ní korespondující dětinskost utváří jeho specifické láznovství. 

Tři legendy o krucifixu  je  povídkový   triptych , který vydal  Julius Zeyer  poprvé  časopisecky  v  Lumíru  roku  1892 ,  knižně  pak poprvé vyšel roku  1895 . Jak z názvu vyplývá, je společným prvkem spojujícím všechny tři samostatné  legendy   krucifix  – kříž s ukřižovaným  Ježíšem Kristem . Společným znakem je též osud hlavní postavy, která se nachází v nějaké mezní osobní situaci a snaží se jí v souladu se svým svědomím a vírou řešit. Čím se pak legendy liší je zásadní téma, kterým se ta která zabývá. Jednou to je téma  národnostní , podruhé  náboženské  a potřetí sociální. Každá z legend ukazuje různé způsoby  víry  člověka v  Boha .