Bylo nás pět

Bylo nás pět

d07f43ef40_86753241_o2
Bylo nás pět  je humoristický  román   Karla Poláčka , ve kterém autor vzpomíná na své dětství v  Rychnově nad Kněžnou . Vypravěčem a zároveň hlavním hrdinou je školák Petr Bajza. Kniha je poměrně volným sledem jednotlivých příhod a dobrodružství, jež potkávají vypravěče a jeho čtyři kamarády: Čeňka Jirsáka, Antonína Bejvala, Édu Kemlinka a Josefa Zilvara z  chudobince . Román napsal Poláček krátce před odchodem do  Terezína  v roce  1943 , poprvé vyšel rok po  druhé světové válce . Roku  1995  bylo dílo zfilmováno jako  stejnojmenný  šestidílný televizní  seriál .
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Karel Poláček - Bylo nás pět
epub142 kBmobi239 kBpdf984 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v  Rychnově nad Kněžnou , jeho otec Jindřich Poláček byl  židovský  obchodník, matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.
 
Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku  1912 . Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě  Karlovy univerzity . Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, byl však vždy zakrátko propuštěn.
 
Na začátku  první světové války  Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu ( Halič ), kde zažil porážku  rakouské  armády a její ústup. Koncem války padl do  srbského  zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.
Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku  1920  začal psát do satirických časopisů  Štika venkova  a  Nebojsa . V nich se se seznámil s bratry  Karlem  a  Josefem Čapkovými . Od roku 1922 soustavně spolupracoval s  Lidovými novinami  jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor  Tvorby , od roku  1928  pracoval v listech vydavatelství Melantrich především v  Českém slově  jako sloupkař a  soudničkář . V letech  1927 – 1930  redigoval humoristický časopis  Dobrý den . V roce  1933  znovu nastoupil do Lidových novin , odkud byl v roce  1939  pro svůj židovský původ propuštěn. Do Lidových novin psal zejména  sloupky  a soudničky. 
 
Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval emigraci. Dne 5. července  1943  byl deportován do terezínského ghetta, po roce – dne 19. října  1944  byl poslán transportem do koncentračního tábora  Osvětim . Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora  Hindenburg , kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála, a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum úmrtí na 21. ledna  1945  do koncentračního tábora Gleiwitz. 
 
Karel Poláček se řadil k tzv.  Pátečníkům . Roku  1995  mu byl in memoriam udělen  Řád T. G. Masaryka  II. třídy.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.