Buřiči

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Viktor Dyk - Buřiči
epub628 kBmobi354 kBpdf427 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v Pšovce u  Mělníka . Navštěvoval gymnázium v Žitné ulici v  Praze , kde byl jedním z jeho učitelů  Alois Jirásek . Poté dokončil  Právnickou fakultu Karlovy univerzity . Po celý život však působil jako  novinář  a  spisovatel . K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky ( 1905 ).
Od roku  1907  až do své smrti se podílel na redigování časopisu  Lumír . V letech  1910 – 1914  redigoval také časopis  Samostatnost .
Za  první světové války  se podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti ( 1916 – 1917 ) ve  Vídni . Od roku  1918  byl redaktorem  Národních listů .
Jeho politická  činnost  započala roku  1911 , kdy se stal členem  Státoprávně pokrokové strany  a neúspěšně za tuto stranu kandidoval ve  vinohradském  volebním okrese do  Říšské rady . Roku  1918  se podílel na založení  Československé národní demokracie . V  parlamentních volbách v roce 1920  získal za národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění. V  parlamentních volbách v roce 1925  se pak za tuto stranu dostal do senátu. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 . V senátu setrval do své smrti roku  1931 . Pak ho nahradil  Jan Kapras.
Byl orientován  pravicově  a  nacionalisticky . Patřil mezi nejvýraznější  prvorepublikové  odpůrce tzv. hradní politiky, a především jejích tvůrců  T. G. Masaryka  a  Edvarda Beneše . Příležitostně psal do časopisu  Vlajka . V roce  1928  se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou  Zdenkou Háskovou .
Viktor Dyk byl vášnivým a uznávaným  šachistou , členem Českého spolku šachovního. Blízce se přátelil s prvním českým velmistrem  Oldřichem Durasem  a také mu věnoval několik básní, včetně jedné, kterou napsal v  němčině. Několik záznamů Dykových partií (mj. právě s Durasem a s  Richardem Rétim ) se dochovalo a jsou k dispozici i na internetu.
Zemřel  na srdeční mrtvici při koupání v  Jaderském moři  na  chorvatském  ostrově  Lopud  (zátoka Šunj). V této souvislosti je často připomínána jeho báseň  Soumrak moře   ze sbírky  Devátá vlna, kterou podle některých názorů předpověděl svou smrt.
Pohřben je na pražských  Olšanských hřbitovech .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie  je  báseň   Karla Havlíčka Borovského , která vznikla v době jeho  internace  v  Brixenu . Jedná se o ostrou, útočnou  satiru  na  rakouskou   vládu  a  státní policii .  Rukopis  byl dokončen roku  1852 , časopisecky pak dílo vyšlo v roce  1861 .
Skladba je výrazně  autobiografická , má 9 zpěvů. Vypráví o Havlíčkově zatčení a jeho následné deportaci do Brixenu. Promlouvá k měsíčku, ten ale vlastně zastupuje jeho vlastní pocity, protože on sám se cítí osamocen, odříznut od domova a přitom chce Čechům říct co se stalo a proč. Zároveň zesměšňuje zaostalý státní aparát Rakouska a svazující nadvládu cizího národa, kterému navíc vládne despotický  Bach , který vládou teroru za pomoci vojáků a tajné policie drží zkrátka ostatní národy v Rakouské monarchii. Havlíček kritizuje i církev, za její zaostalost a pomáhání vladaři.
Popisuje svoji cestu, od příchodu policistů, loučení s rodinou, rodným městem a vlastí. Vlastně ani nevěděl kam jede a jestli se vůbec někdy vrátí. Po cestě v Rakousku v noci na horské cestě se jim splašili koně a kočí zmizel, policajti vyskákali hned ven, strachy celí bez sebe. Havlíček však zůstal ve voze a dojel až do města. Nakonec dojeli do Brixenu a Havlíčkovi se začínala vytrácet naděje na návrat.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail