Zde by měly kvést růže...

knihabeznahledu
Cyklus "Zde by měly kvést růže" napsal Machar v letech 1891-1894 a pokusil se v něm v epicky podaných básních zachytit příběhy žen, které se stávají obětí tehdejší morálky a etiky. Machar vyjadřuje jejich sny a naděje, jež však nemají žádnou šanci na uskutečnění, neboť v mnohém překračují rámec společenských zvyklostí, které v tomto čase formovaly ženu jako pasivní bytost, jež musí vůči mužům být v nerovnoprávném a podřízeném postavení.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Josef Svatopluk Machar - Zde by měly kvést růže...
epub690 kBmobi408 kBpdf640 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Vystudoval gymnázium v  Praze . Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel jako bankovní úředník do Vídně . Toto místo chtěl považovat jen za dočasné, nakonec tam však zůstal přes 30 let až do první světové války . V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s  T. G. Masarykem a stal významným členem Realistické strany . Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví .
Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Funkce se však roku 1924 vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho názorové rozpory s Masarykem. Později byly jeho názory vyloženě protimasarykovské a stal se stoupencem krajní pravice. V letech 1918 – 1919 zasedal v  Revolučním národním shromáždění .
Patřil mezi svobodné zednáře . Byl též navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, které se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Labyrint světa a Ráj srdce
Jan Amos Komenský
Labyrint světa a Ráj srdce  (původně  Labyrint světa a lusthauz srdce , celým názvem  Labyrint světa a ráj srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází ) je kniha  Jana Amose Komenského , pokládaná za jedno z vrcholných děl  barokní  literatury.  
Komenský dokončil první verzi rukopisu v roce  1623 , ale opakovaně se ke knize vracel a doplňoval ji. Za pobytu v polském  Lešně  připsal kapitoly 28–35 (dění v paláci Moudrosti) a několik dalších odstavců. Tyto pasáže se objevily v prvním vydání knihy, k němuž došlo roku  1631 , pravděpodobně v saské  Pirně . Pro druhé vydání z roku  1663  autor rozšířil 9. kapitolu o líčení plavby na moři, inspirované jeho cestou do  Anglie . V díle lze najít i další motivy z Komenského života.
Komenským revidovaný rukopis Labyrintu z roku 1623 (dedikovaný  Karlovi staršímu ze Žerotína , moravskému zemskému hejtmanovi) byl dlouho uložen v  Polsku  a byl roku 1957 vyměněn za rukopis  Koperníkova  pojednání  Šest knih o obězích sfér nebeských , ve kterém formuloval svou heliocentrickou teorii.
Komenský používá vytříbený a bohatý básnický jazyk a využívá zvukomalby a synonym. Jeho krásu je velmi obtížné zachovat v překladu nebo v úpravě do moderní češtiny. Většina moderních vydání Labyrintu proto vychází s obsáhlými vysvětlivkami dobových pojmů.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail