Lakomec

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války  ( 1921 – 1923 , hovorově zkráceně jen  Švejk ) je čtyřdílný  humoristický   román   českého  spisovatele  Jaroslava Haška  přeložený do 58 jazyků,  několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný. Jde o nejvýznamnější Haškovo dílo, které je mnoha lidmi spojováno s kongeniálními ilustracemi  Josefa Lady . Smrt Haškovi nedovolila toto dílo dokončit.

Román Jan Maria Plojhar  s četnými  autobiografickými  prvky vydal  Julius Zeyer  poprvé  časopisecky  v  Lumíru  roku  1888  a  knižně  v roce  1891 .  Autobiografické prvky  v knize nesouvisí s autorovým  životem , ale s jeho duševním světem a jeho názory na  společnost ,  náboženství  a  umění . Kniha je považována za autorovo vrcholné literární  dílo .  

Hlavním hrdinou díla je stejnojmenný mladík pocházející z bohaté pražské měšťanské rodiny. Sám však měšťáky opovrhuje, protože mu připadají příliš sobečtí a nafoukaní. K prostému lidu také necítí sounáležitost, neboť ten je podle něj příliš rezignovaný. V románu zaznívají kritické názory na jednání měšťáků i prostého lidu i na pasivitu porobeného  národa  žijícího v  zemi , která mu nepatří. Román popisuje mladíkovy vnitřní  rozpory mezi  sny  a skutečností , mezi touhou a odhodláním po velkých činech a naprostou pasivitou při jejich vlastní realizaci. Samostatným tématem je potom jeho vztah k  Bohu  a  víře  v něj vůbec, kde mladík má pochybnosti o existenci Boha jako nehmotné osoby, ale plně věří v život a činy  Ježíše Krista . Tyto  vnitřní rozpory v názorech není mladík schopen sám překonat .

Věc Makropulos  je  divadelní hra  českého  spisovatele  a  dramatika   Karla Čapka . Tato hra měla premiéru v roce  1922  v  Městském divadle na Vinohradech  v  Praze . Zabývá se otázkou  nesmrtelnosti  a práva člověka prodlužovat si uměle život.