Lakomec

Loupežník  ( 1920 , zfilmováno v roce  1931 ) – komedie zabývající se vztahem mladé a starší generace. Loupežníkem je student s pověstí lehkovážného mladíka, který se zamiluje do dcery svého profesora, který o jejich lásce nechce ani slyšet. Loupežník nakonec využívá nepřítomnosti rodičů a zamkne se se svou láskou v jejich domě a odmítá je pustit dovnitř. Nakonec donutí pana profesora k přiznání, že mladá generace není tak špatná, jak si jeho generace představuje.

Světová revoluce je stěžejním dílem  prezidenta Masaryka , pojednávající o vývoji a změnách světa v průběhu 1. světové války, vedoucí též ke vzniku Československé republiky.

Tragédie o Hamletovi  (z anglického  The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark ) je  tragédie  anglického dramatika  Williama Shakespeara .

Tragédie  vychází ze starodávného  skandinávského  příběhu  Ur-Hamleta , přesněji  "Amleta" , prince  jutského , příběh napsal  dánský  kronikář  Saxo Grammaticus  ( 1150 – 1220 ). Překlady do  češtiny :  Erik Adolf Saudek ,  František Nevrla ,  Zdeněk Urbánek ,  Břetislav Hodek  –  premiéra v Národním divadle v roce 1982 ,  Martin Hilský  a  Jiří Josek  ( překlad Jiřího Joska byl oceněn jako nejlepší překlad roku  1999   cenou Josefa Jungmanna ) .

První parta  je  román   Karla Čapka , který byl poprvé vydán v roce 1937. Román o lidské statečnosti vypráví příběh hrstky lidí, kteří v extrémních podmínkách musejí zmobilizovat veškerou svou odvahu, kamarádství a solidaritu. Děj se odehrává v průběhu dvou až tří dnů a je omezen na zážitky příslušníků první záchranné čety na místě důlního neštěstí. Autor se záměrně nesoustředil na detailní kresbu hornického prostředí, ani na sociální problémy, jeho pozornost se soustředila především na vykreslení vzájemných vztahů uvnitř této různorodé lidské skupiny.

Básnická sbírka   Po nás ať přijde potopa  je jedním z nejznámějších děl českého spisovatele  Františka Gellnera , které bylo vydáno roku 1901, a zároveň je autorovým debutem. Gellner je silně ovlivněn moderními literárními směry (především dekadencí a symbolismem) a ve své sbírce kritizuje téměř vše, a to způsobem doposud neslýchaným. Zaměřuje se především na kritiku soudobé společnosti a zbytečnost života, ale vyjadřuje se také proti válečným konfliktům, ironizuje vyšší ideály a nešetří ani sebe sama, protože si uvědomuje svou vlastní ubohost, zbytečnost a nedokonalost. Život též popisuje jako cestu s jediným možným cílem – smrtí (báseň Perspektiva), a proto odmítá fádní životní postupy a užívá si alkoholu a prostitutek (Přetékající pohár) a vyzdvihuje přírodní krásy. K životu přistupuje velice laxně, zároveň si jej však chce užít a dá se říci, že jej miluje. Tímto dílem Gellner velice dobře vystihl atmosféru tehdejší společnosti, atmosféru tzv. únavy konce století a atmosféru blížícího se celosvětového válečného konfliktu.