Lakomec

Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.

Soubor novel  Boží muka  je první samostatné dílo  Karla Čapka , které bylo hluboce ovlivněno 1. světovou válkou. Poprvé bylo vydáno v roce  1917 .

Jedná se o drobné prózy, v nichž autor soustředil pozornost na věci zdánlivě se vymykající lidskému rozumu, jsou v nejednom případě válečnými událostmi přímo inspirovány. Stavební princip třinácti novelových balad spočívá v tom, že v nich všechno směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštěné události: k původu záhadné stopy ve sněhu, k osudu dívky bez domova, k povaze prchajícího zločince či k cizí minulosti, a všechny svědčí o autorově hlubokém soucitu s lidmi a jejich omyly.

Bajky a podpovídky  jsou sbírkou krátkých bajek a aforismů od  Karla Čapka , které vycházely v  Lidových novinách  v letech 1925–1938. Kniha Bajky a podpovídky jako souborné vydání všech těchto fejetonů byla vydána až po Čapkově smrti, v roce 1946. Slovo „podpovídky“ v názvu knihy označuje skupinu  fejetonů , jejichž rozsah je na pomezí krátké  anekdoty  a  povídky. Čapek v některých aforismech reagoval na aktuální politickou situaci, např. z roku 1938:

Sen noci svatojánské  (anglicky  A Midsummer Night's Dream ) je divadelní hra,  komedie  britského dramatika  Williama Shakespeara  napsaná mezi lety 1590 a 1596. Nejnovější překlad do  češtiny  je od  Martina Hilského .

Soubor velmi hořce satirických kreseb, jimiž Josef Čapek reagoval na předválečnou atmosféru narůstajícího ohrožení a bezmoci.