Muzikantská Liduška

knihabeznahledu
Povídky z raného období básníkovy tvorby s milostnou tematikou, které jsou spojeny sociálními motivy o lásce dvou mladých lidí, jimž se staví do cesty nepřekonatelné překážky.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Vítězslav Hálek - Muzikantská Liduška
epub352 kBmobi109 kBpdf639 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v Dolínku u  Odoleny Vody ; jeho otec byl hostinským. Jeho syn měl být knězem, proto začal v  Praze  studovat  kněžský seminář , ale proti přání rodičů roku  1847  přestoupil na Akademické gymnázium, které ukončil roku  1855 . Rodiče s jeho přestupem nesouhlasili a odmítli ho dále financovat, živil se psaním básní a udělováním kondicí (tj. doučováním).
Poměrně hodně cestoval - navštívil  Itálii ,  Polsko  a  Balkán , dojmy z těchto cest pak zpracovával ve  fejetonech .
Pracoval jako redaktor  Národních listů , kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydával v  almanachu Máj , který redigoval. Byl vůdčí osobností časopisu  Ruch . Roku  1872  převzal a redigoval spolu s  J. Nerudou  časopis  Lumír . Spolu s ním také redigoval časopis  Květy .
Hálek byl mnohostranně činný jako novinář, literární a divadelní kritik, fejetonista, básník, povídkář a dramatik i organizátor literárního a kulturního života. Mladé čtenáře si získal sbírkou lyrických básní písňové formy Večerní písně, v nichž opěvoval šťastnou a vyrovnanou lásku jako hodnotu společenskou, vytvářející hlubší lidské vztahy, a zároveň vyslovoval pojetí básníka jako důležitého činitele v národním životě. Z Hálkovy epiky mají význam Pohádky z naší vesnice, soubor balad a romancí, zobrazujících veselé i tragické příběhy ze života venkovského lidu nebo charakterizující svérázné lidové figurky. Významná je HáIkova povídková tvorba, zejména vesnická, zachycující napětí mezi sedlákem a chalupníkem nebo zobrazující překážky, které se staví do cesty lásce mladých lidí a vyplývají z nepochopení rodičů nebo z lpění na majetku. Do protikladu k citově vyprahlému životu bohatých staví Hálek vyrovnaný a citově bohatý život prostých lidí, neodcizených řádu přírody. Dovedl se zamyslet i nad významem vzdělanosti a pokroku na venkově. V dramatické tvorbě nedosáhl Hálek významnějších úspěchů. V duchu dobových představ chtěl vytvořit drama vysokého stylu. Postavy Hálkových dramat s náměty z národních i cizích dějin jsou stylizovány do romantických postojů a v patetických monolozích pronášejí dobové národní a politické myšlenky.
Řídil edici Slovanské besedy.
Byl ženatý s dcerou pražského advokáta Dorotou Horáčkovou. Jejich synem byl  Ivan Hálek .
Zemřel na zánět pohrudnice ve 39 letech a byl pochován v  Praze  na  Vyšehradě .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Labyrint světa a Ráj srdce
Jan Amos Komenský
Labyrint světa a Ráj srdce  (původně  Labyrint světa a lusthauz srdce , celým názvem  Labyrint světa a ráj srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází ) je kniha  Jana Amose Komenského , pokládaná za jedno z vrcholných děl  barokní  literatury.  
Komenský dokončil první verzi rukopisu v roce  1623 , ale opakovaně se ke knize vracel a doplňoval ji. Za pobytu v polském  Lešně  připsal kapitoly 28–35 (dění v paláci Moudrosti) a několik dalších odstavců. Tyto pasáže se objevily v prvním vydání knihy, k němuž došlo roku  1631 , pravděpodobně v saské  Pirně . Pro druhé vydání z roku  1663  autor rozšířil 9. kapitolu o líčení plavby na moři, inspirované jeho cestou do  Anglie . V díle lze najít i další motivy z Komenského života.
Komenským revidovaný rukopis Labyrintu z roku 1623 (dedikovaný  Karlovi staršímu ze Žerotína , moravskému zemskému hejtmanovi) byl dlouho uložen v  Polsku  a byl roku 1957 vyměněn za rukopis  Koperníkova  pojednání  Šest knih o obězích sfér nebeských , ve kterém formuloval svou heliocentrickou teorii.
Komenský používá vytříbený a bohatý básnický jazyk a využívá zvukomalby a synonym. Jeho krásu je velmi obtížné zachovat v překladu nebo v úpravě do moderní češtiny. Většina moderních vydání Labyrintu proto vychází s obsáhlými vysvětlivkami dobových pojmů.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail