Filosofská historie

knihabeznahledu
Jeho příběh se odehrává na konci první poloviny 19. století v  Litomyšli . Vypráví nejen o studentském životě, ale vyjadřuje situaci a rozpor v používání češtiny a němčiny. Právě studenti spíše upřednostňují mateřský jazyk, čtou rádi klasická česká díla, ale na veřejnosti vždy nehovoří česky. Dobře popsané jsou kontrasty fintivé slečny Lottynky a skromné Lenky, používání obou jazyků nebo například přístup jednotlivých studentů ke studiu. Jirásek vycházel i ze skutečných postav, například kaplan Šanta nebo páter German.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Alois Jirásek - Filosofská historie
epub274 kBmobi243 kBpdf853 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Alois Jirásek se narodil ve východočeském  Hronově  u  Náchoda . Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek (1822-1901), původně rolník a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová (1821-1887). Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské  gymnázium v  Broumově  (1863-67), české gymnázium v  Hradci Králové  (1867-71) a na pražské  univerzitě  vystudoval  historii  (1871-74). Čtrnáct let žil v  Litomyšli  a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu.
Roku 1888 přesídlil do  Prahy , kde bydlel na dnešním  Jiráskově náměstí , nejdéle (od roku  1903  do smrti) v ulici Resslova č. 1, a pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti. Obnovil osobní styky s  Mikolášem Alešem , s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu ( J. V. Sládkem ,  Jaroslavem Vrchlickým  a  Josefem Thomayerem ), navázal přátelství se  Zikmundem Wintrem  a  K. V. Raisem , trvalé kontakty měl také s mladší generací ( J. S. Macharem ,  Jaroslavem Kvapilem  a  Zdeňkem Nejedlým ). Od roku  1909  byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých děl.
Ve shodě s charakterem svého celoživotního díla jako jeden z prvních podepsal v květnu  1917   Manifest českých spisovatelů , významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa. S Izidorem Zahradníkem (pozdějším ministrem železnic) se účastnil čtení deklarace vyhlášení Československé samostatnosti v 11. hod. pod sochou  Sv. Václava  28. října 1918 a v sobotu 21. prosince  1918  vítal projevem prezidenta  Masaryka  na Wilsonově nádraží v Praze, při jeho triumfálním návratu do vlasti.
V nově vzniklé  Československé republice  se stal poslancem  Revolučního národního shromáždění Republiky československé . V  parlamentních volbách v roce 1920  získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1925 . V parlamentu zasedal za  Československou národní demokracii . V politice setrval až do své nemoci, která mu také znemožnila psát. V letech  1918 ,  1919 ,  1921  a  1930  byl navržen na  Nobelovu cenu za literaturu . 
Zemřel v  Praze   12. 3.   1930 , ale pohřben byl v rodném  Hronově .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Utrpení mladého Werthera  ( něm.   Die Leiden des jungen Werthers ) je milostný román o nenaplněné lásce  Johanna Wolfganga von Goethe  k dívce jménem  Charlotte Buff  z roku  1774  s autobiografickými prvky. Je psán formou dopisů v  ich-formě . Příběh začíná tím, že se mladý umělec Werther přestěhuje do malého města Waldheim (jak autor v knize uvádí, má to být smyšlené místo, ve skutečnosti se jednalo o  hesenské  město  Wetzlar ), kde se seznamuje s venkovským životem. Seznámí se s Charlottou, která je zasnoubena s postarším mužem Albertem. Werther se do Lotty hluboce zamiluje. Proto prožívá a ve svých dopisech popisuje neskutečné utrpení, které ho dovede až k sebevraždě. Děj knihy se odehrává během dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci). Počasí a roční období se odrážejí na Wertherově myšlení, chování a pocitech.
Po vydání této knížky následovala vlna  sebevražd . Lidé se s Wertherem ztotožňovali a nacházeli v něm sami sebe. Wetzlar se stal poutním místem, kam jezdili zamilovaní mladí lidé. Goethe si tímto románem získal velkou slávu, i když se od něj ve starším věku distancoval. Kniha ovlivnila i tehdejší módu. Je založena na pocitech, dějová linie je potlačena. Byla přeložena do jazyků celé Evropy i mnoha zemí Asie. Tuto knihu si velmi oblíbil také  Napoleon Bonaparte .
Zdarma
kupec-benatsky
Kupec benátský
William Shakespeare
Kupec benátský  ( anglicky :  The Merchant of Venice ) je  divadelní hra ,  komedie ,  Williama Shakespeara , napsaná mezi lety  1596 - 1598 . Ačkoliv je tato  hra  běžně řazena mezi  komedie  a sdílí spolu s ostatními  Shakespearovými  romantickými komediemi některé jejich typické aspekty, divák si ji pamatuje spíše díky jejím dramaticky vypjatým scénám (mezi něž nepochybně patří  Shylockův  známý  monolog  „Nemá Žid oči?“   z 1. scény 3. jednání, či Porciin  monolog  o milosrdenství z 1. scény 4. jednání).
Hlavní postavou, oním kupcem ze samotného názvu hry, však není  Žid   Shylock , který, ač nejznámější a nejdůležitější postava hry, je povoláním  lichvář ; oním kupcem je křesťanský kupec Antonio. Konečně, toto rozvržení rolí je zřejmé již z titulní stránky prvního kvartového vydání uvádějící hru samotnou. Hra je představena jako  The moſt excellent Hiſtorie of the Merchant of Venice. With the extreame crueltie of Shylock the Iewe towards the ſayd Merchant, in cutting a iuſt pound of his fleſh: and the obtayning of Portia by the choyſe of three cheſts  (tj.  Převýborný příběh Kupce benátského, v němž nad pomyšlení krutý Žid Shylock řečenému Kupci vyřízne libru masa z těla a Porcie je získána volbou tří skříněk ).
Do  češtiny  přeložili:  Josef Jiří Kolár ,  Josef Václav Sládek ,  Jan Nepomuk Štěpánek ,  Erik Adolf Saudek ,  Břetislav Hodek  a  Martin Hilský .
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail