Cesta z Království Českého do Benátek (Díl 1)

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - Cesta z Království Českého do Benátek (Díl 1)
epub590 kBmobi868 kBpdf2,0 MB
  • O autorovi
  • Dotaz
Pocházel z nižší šlechty, v roce  1576  se stal  pážetem  na dvoře  Ferdinanda Tyrolského  v  Innsbrucku , kde získal své rozsáhlé  vzdělání . Naučil se sedm jazyků, zeměpis, historii a dostal vzdělání v hudbě a výtvarných uměních. V letech 1593 – 1598  působil v armádě, se kterou se účastnil válek proti Turkům. V roce  1589  se Kryštof oženil s  Evou Černínovou z Chudenic , ale jejich štěstí netrvalo dlouho, jelikož roku  1597  jeho manželka umřela. Zůstaly po ní dvě děti, které dal na výchovu své příbuzné  Lidmile Markvartové z Hrádku . (V pozdějších fázích svého života se Kryštof ještě následně dvakrát oženil). Roku  1598  odjel se švagrem  Heřmanem Černínem z Chudenic  na cestu do  Středomoří ,  Palestiny  a  Egypta .
Během cesty navštívil  Benátky , kde si nechal i se svým o 12 let mladším přítelem ušít poutnické  roucho , následně se vydali lodí do  Svaté země . Následně procestoval Svatou zemi, kde přijal  rytířský  titul. Splavil se proti proudu  Nilu  v Egyptě do města  Káhira  a následně ještě níže, kde byl přepaden  Araby . Dobová ilustrace Staroměstské exekuce
Od roku  1599  pracoval u dvora  Rudolfa II.  a stejného roku mu zemřely i obě jeho děti. Při stolování údajně zachránil život císaři, který se dávil jídlem, když mu uštědřil ránu do zad. V roce  1601  se Kryštof stal dvorským radou a císařovým komorníkem. Na jeho dvoře zažil nejlepší léta svého života a zde také dopsal svůj cestopis, který ilustroval vlastními kresbami. Kniha vyšla v roce  1608 , byla však ilustrována dřevoryty  Jana Willenberga . Po smrti  Rudolfa II.  odešel Kryštof od dvora  Matyáše  do ústraní na  hrad Pecka . Roku  1618   přešel z katolicismu na  protestantství . Aktivně se účastnil  povstání českých stavů , působil jako velitel dělostřelectva  Thurnovy  armády, kterému byl svěřen úkol napadnout  Vídeň . Kryštof úkol přijal a neúspěšně vedl deseti až patnáctitisícovou armádu na Vídeň.  Podařilo se mu s deseti děly ostřelovat samotný císařský palác.  Až do  bitvy na Bílé hoře  zastával funkci předsedy  České komory zemské .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Utrpení mladého Werthera  ( něm.   Die Leiden des jungen Werthers ) je milostný román o nenaplněné lásce  Johanna Wolfganga von Goethe  k dívce jménem  Charlotte Buff  z roku  1774  s autobiografickými prvky. Je psán formou dopisů v  ich-formě . Příběh začíná tím, že se mladý umělec Werther přestěhuje do malého města Waldheim (jak autor v knize uvádí, má to být smyšlené místo, ve skutečnosti se jednalo o  hesenské  město  Wetzlar ), kde se seznamuje s venkovským životem. Seznámí se s Charlottou, která je zasnoubena s postarším mužem Albertem. Werther se do Lotty hluboce zamiluje. Proto prožívá a ve svých dopisech popisuje neskutečné utrpení, které ho dovede až k sebevraždě. Děj knihy se odehrává během dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci). Počasí a roční období se odrážejí na Wertherově myšlení, chování a pocitech.
Po vydání této knížky následovala vlna  sebevražd . Lidé se s Wertherem ztotožňovali a nacházeli v něm sami sebe. Wetzlar se stal poutním místem, kam jezdili zamilovaní mladí lidé. Goethe si tímto románem získal velkou slávu, i když se od něj ve starším věku distancoval. Kniha ovlivnila i tehdejší módu. Je založena na pocitech, dějová linie je potlačena. Byla přeložena do jazyků celé Evropy i mnoha zemí Asie. Tuto knihu si velmi oblíbil také  Napoleon Bonaparte .
Zdarma
images
Psohlavci
Alois Jirásek
Psohlavci  je  historický román   Aloise Jiráska . Román vznikl v letech  1883 – 1884  a nejdříve vycházel v roce 1884 na pokračování v časopise  Květy , knižně poprvé v roce  1886 . Za Jiráskova života vyšel tento román osmadvacetkrát. Dialogy v románu jsou psány  chodským nářečím . Hlavními postavami jsou tři  Chodové  –  Jan Sladký Kozina , Kryštof Hrubý a Matěj Přibek. Název románu „Psohlavci“ odkazuje na přezdívku Chodů vzniklou z nadávky používané pro nepřátele a rebely, která teprve v tomto románu nabývá nádechu statečnosti. 
Již brzy po napsání románu se začala hra objevovat na českých divadelních pódiích. Podle románu napsali libretista Karel Šípek a skladatel  Karel Kovařovic   stejnojmennou operu  (premiéra v  Národním divadle  roku 1898). V souvislosti s přípravou uvedení této opery v  Plzni  v roce  1902 požadoval tehdejší předseda „garderobní komise“ divadla, aby Kozinův svatební kabát byl modrý s vyšíváním, nikoliv bílý, jak obhajoval ředitel divadla  Vendelín Budil , který hru předtím inscenoval již v sezóně  1898 – 1899 , jednou dokonce za pohostinského hostování tenora Národního divadla Bohumila Ptáka, který si přivezl ze šatny  ND  kabát bílý. Vendelín Budil, vědom si toho, že je v právu, požádal o dobrozdání nakonec samotného  Aloise Jiráska , který mu odpověděl dopisem:
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail