Jeremiášův pláč

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Jiří Orten - Jeremiášův pláč
epub732 kBmobi341 kBpdf272 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v  Kutné Hoře jako druhý syn manželů Eduarda a Berty Ohrensteinových. Jeho rodiče vlastnili malý obchod se střižním a  galanterním zbožím. V letech 1929 - 1936 navštěvoval místní reálku. Po neúspěšném pokusu o přijetí na konzervatoř odešel do Prahy , aby studoval jazykovou školu. Zároveň pracoval jako archivář karlínské firmy Crediton.
Na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby, kam vstoupil v roce 1937 , absolvoval tři ročníky. Studia přerušil koncem školního roku 1939 - 1940 , kdy byl kvůli svému židovskému původu nucen odejít. Po svém vyloučení publikoval pod cizími jmény: Karel Jílek , Jiří Jakub .
 
Aktivně se podílel na přípravě recitačních večerů a studentského divadla, které hrálo v Jednotném svazu na Zbořenci nebo v  Umělecké besedě jako Divadlo mladých a uvedlo mimo jiné Ortenovu dramatizaci Jammesova Anýzového jablka . V  Apollinairových Prsech Tiresiových byl obsazen do role manžela. Kromě Nezvalova Podivuhodného kouzelníka vytvořil hlavní postavu ještě v jevištní úpravě Horova Jana houslisty , kterou nastudoval režisér Gustav Schorsch .
 
Pro svou básnickou činnost si zvolil pseudonym Jiří Orten . Debutoval v  Mladé kultuře a  Haló novinách ( 1936 ), kde po určitý čas redigoval rubriku mladých. Kromě toho přispíval do časopisů Hej rup ! , Eva , Rozhledy , Čteme , Kritický měsíčník a jiných. V  halasovské edici První knížky v nakladatelství Václava Petra mu vyšla o tři roky později prvotina Čítanka jaro . Uveřejnil ji pod jménem Karel Jílek , s nímž spojil i další sbírku veršů, kterou mu Petrovo nakladatelství vydalo pod názvem Cesta k mrazu . Soukromý tisk Zdeňka Urbánka k Novému roku 1941 - rozsáhlá báseň Jeremiášův pláč - byl již podepsán jménem Jiří Jakub stejně jako sbírka Ohnice , kterou do edičního plánu Melantrichu zařadil v témže roce A. M. Píša . Sbírka Ohnice se tak stala poslední knížkou, jejíhož uvedení se autor dožil. Sám sice ještě uspořádal dvě sbírky - Elegie a Scestí - ale ty se mohly objevit na knižních pultech až po osvobození.
 
Poté, co mu v roce 1936 zemřel otec a co jeho starší bratr Ota odešel do Anglie , stal se Jiří oporou matce a malému bratrovi Zdeňkovi . I toto pouto bylo částečně narušené tím, že Orten nesměl opouštět území Prahy . Rozchod s dívkou, k níž se cele upnul, poznamenal zbytek jeho života. Přestože i nadále udržoval styky se svými kolegy sdruženými v neoficiálním klubu Noc , byl stále osamělejší. Přinucen okolnostmi střídal byty, střídal zaměstnání. Spolu s básníkem Hanušem Bonnem pracoval v Židovské náboženské obci.
 
Pozoruhodným svědectvím o Ortenově životě jsou tři knihy jeho deníků - Modrá, Žíhaná a Červená , do nichž si zaznamenával své postřehy, básně i výpisky z četby v období od 10. ledna 1938 až do osudného 30. srpna 1941 , kdy byl zachycen projíždějící německou sanitkou. Následkům těžkého zranění podlehl 1. září 1941 ve věku dvaadvaceti let.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
kupec-benatsky
Kupec benátský
William Shakespeare
Kupec benátský  ( anglicky :  The Merchant of Venice ) je  divadelní hra ,  komedie ,  Williama Shakespeara , napsaná mezi lety  1596 - 1598 . Ačkoliv je tato  hra  běžně řazena mezi  komedie  a sdílí spolu s ostatními  Shakespearovými  romantickými komediemi některé jejich typické aspekty, divák si ji pamatuje spíše díky jejím dramaticky vypjatým scénám (mezi něž nepochybně patří  Shylockův  známý  monolog  „Nemá Žid oči?“   z 1. scény 3. jednání, či Porciin  monolog  o milosrdenství z 1. scény 4. jednání).
Hlavní postavou, oním kupcem ze samotného názvu hry, však není  Žid   Shylock , který, ač nejznámější a nejdůležitější postava hry, je povoláním  lichvář ; oním kupcem je křesťanský kupec Antonio. Konečně, toto rozvržení rolí je zřejmé již z titulní stránky prvního kvartového vydání uvádějící hru samotnou. Hra je představena jako  The moſt excellent Hiſtorie of the Merchant of Venice. With the extreame crueltie of Shylock the Iewe towards the ſayd Merchant, in cutting a iuſt pound of his fleſh: and the obtayning of Portia by the choyſe of three cheſts  (tj.  Převýborný příběh Kupce benátského, v němž nad pomyšlení krutý Žid Shylock řečenému Kupci vyřízne libru masa z těla a Porcie je získána volbou tří skříněk ).
Do  češtiny  přeložili:  Josef Jiří Kolár ,  Josef Václav Sládek ,  Jan Nepomuk Štěpánek ,  Erik Adolf Saudek ,  Břetislav Hodek  a  Martin Hilský .
Zdarma
knihabeznahledu
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie  je  báseň   Karla Havlíčka Borovského , která vznikla v době jeho  internace  v  Brixenu . Jedná se o ostrou, útočnou  satiru  na  rakouskou   vládu  a  státní policii .  Rukopis  byl dokončen roku  1852 , časopisecky pak dílo vyšlo v roce  1861 .
Skladba je výrazně  autobiografická , má 9 zpěvů. Vypráví o Havlíčkově zatčení a jeho následné deportaci do Brixenu. Promlouvá k měsíčku, ten ale vlastně zastupuje jeho vlastní pocity, protože on sám se cítí osamocen, odříznut od domova a přitom chce Čechům říct co se stalo a proč. Zároveň zesměšňuje zaostalý státní aparát Rakouska a svazující nadvládu cizího národa, kterému navíc vládne despotický  Bach , který vládou teroru za pomoci vojáků a tajné policie drží zkrátka ostatní národy v Rakouské monarchii. Havlíček kritizuje i církev, za její zaostalost a pomáhání vladaři.
Popisuje svoji cestu, od příchodu policistů, loučení s rodinou, rodným městem a vlastí. Vlastně ani nevěděl kam jede a jestli se vůbec někdy vrátí. Po cestě v Rakousku v noci na horské cestě se jim splašili koně a kočí zmizel, policajti vyskákali hned ven, strachy celí bez sebe. Havlíček však zůstal ve voze a dojel až do města. Nakonec dojeli do Brixenu a Havlíčkovi se začínala vytrácet naděje na návrat.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail