Zobrazit kategorie >
Hrabě Monte Cristo 2
Hrabě Monte Cristo ( 1844 – 1845 , Le comte de Monte-Cristo ) je po Třech mušketýrech druhý nejznámější historicko-dobrodružný román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího . I tento román napsal Dumas (stejně jako většinu svých nejznámějších děl) ve spolupráci s profesorem historie Augustem Maquetem . Do češtiny přeložili Jan Vladislav , Milena Tomášková a jiní.
Alexandre Dumas byl kreolského původu a měl mírné černošské rysy. Jeho otec, divizní generál a hrdina Velké francouzské revoluce Thomas Alexandre Davy de La Pailleterie, se narodil ve francouzské kolonii Saint-Domingue (ostrov Hispaniola ) na území dnešního státu Haiti ze smíšeného vztahu markýze Alexandra Davy de La Pailleterie a černošky Marie-Cessette Dumas.
V mládí Dumas významně ovlivnil vývoj francouzského dramatu . Jeho historická hra z roku 1829 Jindřich III. a jeho dvůr (Henri III et sa cour) bylo první romantické drama úspěšně uvedené na jeviště. Velký úspěch měly i jeho další divadelní hry Antony ( 1831 ) s moderním námětem mladého rebela ne nepodobného lordu Byronovi a také Věž nesleská (La Tour de Nesle) ( 1832 ) s námětem ze středověku, napsaná společně s Frédéricem Gaillardetem ( 1808 - 1882 ).
Zásadním přelomem v Dumasově literární tvorbě bylo setkání s profesorem historie Augustem Maquetem ( 1813 - 1888 ) roku 1839 , kdy společně napsali drama Bathilde a historický román Rytíř Harmental ( Chevalier d'Harmental ). Jejich vzájemná spolupráce trvala do roku 1857 , kdy se rozešli ve zlém. Maquet vyhledával materiál a vypracovával první nástin děje. Na Dumasovi pak bylo literární zpracování, při kterém mu však mnohdy pomáhali i další spolupracovníci. Tato Továrna na romány , jak zněl titul jednoho pamfletu Dumasových odpůrců z roku 1854 , měla za následek obrovskou autorovu plodnost. Dumasovo dílo čítá 257 svazků a zahrnuje dramata, komedie , romány, novely , paměti , knihy cestovních dojmů, obrazy mravů, ale i historická pojednání.
Auguste Maquet měl také velkou zásluhu na vzniku Dumasova nejslavnějšího románu Tři mušketýři ( 1844 , Les Trois Mousquetaires ) s hrdiny d'Artagnanem , Athosem , Porthosem a Aramisem . Úspěch románu, odehrávajícího se za vlády Ludvíka XIII. , byl tak obrovský, že Dumas a Maquet vytvořili ještě dvě pokračování: Tři mušketýři po dvaceti letech ( 1845 , Vingt ans après ) a Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne ( 1847 - 1850 , Le vicomte de Bragelonne, ou Dix ans plus tard ), ve kterých dovedli děj až do d'Artagnanovy smrti.
Dalším obrovským úspěchem dvojice Dumas a Maquet byl dobrodružný román Hrabě Monte-Christo ( 1844 - 1845 , Le comte de Monte-Cristo ). K jejich velmi známým dílům patří také trilogie Hugenoti z období náboženských válek ve Francii v 16. století Královna Margot ( 1845 , La reine Margot ), Paní z Monsoreau ( 1846 , La dame de Monsoreau ) a Králův šašek ( 1847 , Les Quarante-Cinq ) a dále cyklus z dějin Velké francouzské revoluce Paměti lékařovy ( Mémoires d'un médecin ), jehož jednotlivými díly jsou Josef Balsamo ( 1846 - 1849 , Joseph Balsamo ), Královnin náhrdelník ( 1849 - 1850 , Le Collier de la reine ), Dobytí Bastily ( 1850 - 1851 , Ange Pitou ) a Hraběnka de Charny ( 1852 - 1855 , La Comtesse de Charny ).
Ačkoliv Dumas vydělal psaním za svůj život značné finanční obnosy, jeho nevydařené investice (např. zámeček nesoucí jméno Hrabě Monte-Christo postavený na pozemku koupeném jen na základě ústní dohody, pronájem divadla v Saint-Germain-en-Laye roku 1848 , které muselo být pro nezájem diváků v říjnu 1850 zavřeno), neúspěšné vydávání časopisů Mousquetaire (Mušketýr) a D'Artagnan , nevyřešené majetkové záležitosti s herečkou Idou Ferrierovou po rozvodu jejich osmiletého manželství roku 1840 , rozchod se spolupracovníkem Augustem Maquetem a některé další prohrané soudní spory vedly k tomu, že byl neustále na pokraji bankrotu. Na sklonku života se tak musel v podstatě bez peněz uchýlit ke svému synovi, rovněž slavnému spisovateli Alexandru Dumasovi mladšímu do Puys , kde také zemřel.
Dumasovi šlo v jeho dílech vždy více o zábavu než o historickou věrnost. Proto vždy kladl důraz na všechno, co mohlo jeho vyprávění dramaticky oživit. K tomu užíval osvědčených prostředků jako jsou spiknutí, souboje, tajné únosy, strašlivá tajemství a další překvapivé události a udržoval tak čtenáře ve stálém napětí. Širokou publicitu svým románům Dumas zajistil také tím, že je nejprve vydával v pařížských denících na pokračování jako tzv. román-fejeton . Stal se tak nejčtenějším spisovatelem své doby a jeho obliba nemizí ani dnes.
Související tituly
Aktuality
