Hrabě Monte Cristo 2

Babička  s  podtitulem   Obrazy z venkovského života  je nejznámější dílo  Boženy Němcové . Jedná se o  povídku a ne o román, jak se někteří chybně domnívají. Román se zabývá nejen zobrazením postav a jejich motivací, ale i jejich vývojem, což v Babičce postrádáme. Jednotlivé celky (obrazy) díla, nejsou tak pevně svázány jednotným příběhem, jak by tomu u románu mělo být. Nacházíme několik dějových linií: Babiččin život, který je nastiňován útržkovitě, např. při rozhovorech s kněžnou, každodenní život na Starém bělidle a jednotlivé příběhy, např. Viktorčin. Božena Němcová dílo psala v době, kdy jí umíral syn. Začala jej psát během pobytu v pražské Ječné ul. č. p. 516 koncem roku  1853  a z větší části jej zde také napsala.  Autorka v něm zachycuje dění na venkově se všemi zvyky. Jedním z inspiračních zdrojů Němcové bylo dílo olomouckého univerzitního profesora a lékaře  Františka Jana Mošnera Pěstounka . 

Kříž u potoka  je  román   Karolíny Světlé  z roku  1868 . Patří mezi pět románů, které vznikly od poloviny 60. let  19. století  a v nichž Světlá zachytila obraz krajiny a lidí v  Podještědí , kam se uchýlila po smrti jediné dcerky. V tvorbě Světlé se mísí starší romantická tradice s postupy literárního realismu. Světlá se v tomto románu nechala inspirovat reálnou předlohou: děj i postavy vytvářela na základě vypravování ještědských známých a místa popsala podle skutečných míst, které objevila během svých procházek krajem. Hlavní hrdinkou je Eva, která odmítá lásku muže, který ji miloval, a snaží se napravit svého sobeckého manžela. Což se jí také podaří - muž prací v obecní samosprávě zlomí rodové prokletí a dostane se mu všeobecného uznání.

Výlet do Španěl  je soubor  cestopisných   črt  a  fejetonů   Karla Čapka  o španělské zemi, jejím lidu, kultuře a přírodě. Karel Čapek podnikl výlet do Španěl  vlakem  a cestopis poprvé vyšel v roce  1930 . Podobně jako u ostatních cestopisných črtů a fejetonů autor přibližuje místní způsob života,  zvyky  a podobu země. Ve  Španělsku  se zabýval především architekturou, zamýšlel se i nad politickým významem této země a s tím spojeným míšením kultur (například v  Toledu ). Dalšími městy, o kterých se rozepsal, byla  Barcelona  nebo  Madrid .

Kritika slov je soubor  esejí  a  fejetonů   Karla Čapka . Poprvé byl vydán v roce  1920 . Původně však dílo vycházelo v  Národních listech . Většina fejetonů se zabývá českým jazykem, nepřesností významů a špatným používáním frází. Autor se pozastavuje nad tím nakolik se ve frázích odráží česká povaha a jak se stálým slovním spojením pracuje  žurnalistika . Právě novinářská praxe často kazí pravdivost frází. Jejich pravdivost se postupně vytrácí.

Hraběnka de Charny  ( 1852 - 1855 ),  La Comtesse de Charny ) je  dobrodružný   historický román   francouzského   spisovatele   Alexandra Dumase staršího . Jde o čtvrtou závěrečnou   část autorova  románového  cyklu  Paměti lékařovy  (Mémoires d'un médecin), ve kterém je zachycena příprava a počáteční průběh  Velké francouzské revoluce  v letech  1770  až  1793 . Na rozdíl od ostatních částí cyklu nespolupracoval na tomto románu  Auguste Maquet , protože mezí ním a Dumasem začalo docházet ke sporům.

Jeho příběh se odehrává na konci první poloviny 19. století v  Litomyšli . Vypráví nejen o studentském životě, ale vyjadřuje situaci a rozpor v používání češtiny a němčiny. Právě studenti spíše upřednostňují mateřský jazyk, čtou rádi klasická česká díla, ale na veřejnosti vždy nehovoří česky. Dobře popsané jsou kontrasty fintivé slečny Lottynky a skromné Lenky, používání obou jazyků nebo například přístup jednotlivých studentů ke studiu. Jirásek vycházel i ze skutečných postav, například kaplan Šanta nebo páter German.

Tragédie o Hamletovi  (z anglického  The Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark ) je  tragédie  anglického dramatika  Williama Shakespeara .

Tragédie  vychází ze starodávného  skandinávského  příběhu  Ur-Hamleta , přesněji  "Amleta" , prince  jutského , příběh napsal  dánský  kronikář  Saxo Grammaticus  ( 1150 – 1220 ). Překlady do  češtiny :  Erik Adolf Saudek ,  František Nevrla ,  Zdeněk Urbánek ,  Břetislav Hodek  –  premiéra v Národním divadle v roce 1982 ,  Martin Hilský  a  Jiří Josek  ( překlad Jiřího Joska byl oceněn jako nejlepší překlad roku  1999   cenou Josefa Jungmanna ) .

Loupežník  ( 1920 , zfilmováno v roce  1931 ) – komedie zabývající se vztahem mladé a starší generace. Loupežníkem je student s pověstí lehkovážného mladíka, který se zamiluje do dcery svého profesora, který o jejich lásce nechce ani slyšet. Loupežník nakonec využívá nepřítomnosti rodičů a zamkne se se svou láskou v jejich domě a odmítá je pustit dovnitř. Nakonec donutí pana profesora k přiznání, že mladá generace není tak špatná, jak si jeho generace představuje.

Soubor  Trapné povídky  se skládá z osmi  povídkových  próz autora  Karla Čapka . Dílo bylo poprvé vydáno v roce  1921 . Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.