Moderní básníci angličtí

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Jaroslav Vrchlický - Moderní básníci angličtí
epub239 kBmobi257 kBpdf880 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v Lounech jako syn Jakuba Frídy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do  Slaného  a Emil Frída žil do deseti let u strýce faráře Antonína Koláře v  Ovčárech  u  Kolína . Gymnázium studoval ve Slaném  (od roku  1862 ),  Praze  a v roce 1872 maturoval  Klatovech .
Na přání rodičů začal studovat bohosloveckou fakultu. V roce  1873  ale přestoupil na filozofickou fakultu v  Praze , kde studoval dějepis, filozofii a francouzskou literaturu, kterou později také překládal. Používal slova  pábit , když si odcházel zakouřit. Toto slovo později posunul dále  Bohumil Hrabal , jenž je používal ve svých dílech ( Pábitelé ).
Na studiích se seznámil s  Zikmundem Winterem ,  Josefem Václavem Sládkem  a  Aloisem Jiráskem  a spolu založili skupinu  lumírovců  (Jirásek záhy přešel k  ruchovcům ).
Od roku  1875  působil jako tajemník a vychovatel synů hraběcí rodiny Montecuccoli Laderchi v  italském   Meranu . Po svém návratu působil jako učitel a roku  1877  byl jmenován tajemníkem na české technice, později se stal profesorem moderních věd a získal čestný doktorát. V roce  1901  jej, spolu s  Antonínem Dvořákem , rakouský císař  František Josef I.  povýšil do  šlechtického  stavu a jmenoval jej členem Panské sněmovny říšské rady ve  Vídni . Vrchlický zde vystupoval a obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva. Jako člověk byl nesmírně činný, mj. byl členem Královské akademie v  Padově , členem tovaryšstva polského v  Paříži  a samozřejmě  čestným občanem  mnoha českých měst. Od roku 1893 byl jmenován profesorem evropské literatury na  Univerzitě Karlově . Byl také členem  České akademie věd a umění  (jmenován císařem  20. dubna   1890 ).  Vrchlický byl nominován na  Nobelovu cenu za literaturu , cena však mu nebyla udělena.  Pseudonym   Jaroslav Vrchlický  si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia  Josefa Thomayera . Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky  Vrchlice  u  Kutné Hory  a on byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický (1842-1869). V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 m².
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
kupec-benatsky
Kupec benátský
William Shakespeare
Kupec benátský  ( anglicky :  The Merchant of Venice ) je  divadelní hra ,  komedie ,  Williama Shakespeara , napsaná mezi lety  1596 - 1598 . Ačkoliv je tato  hra  běžně řazena mezi  komedie  a sdílí spolu s ostatními  Shakespearovými  romantickými komediemi některé jejich typické aspekty, divák si ji pamatuje spíše díky jejím dramaticky vypjatým scénám (mezi něž nepochybně patří  Shylockův  známý  monolog  „Nemá Žid oči?“   z 1. scény 3. jednání, či Porciin  monolog  o milosrdenství z 1. scény 4. jednání).
Hlavní postavou, oním kupcem ze samotného názvu hry, však není  Žid   Shylock , který, ač nejznámější a nejdůležitější postava hry, je povoláním  lichvář ; oním kupcem je křesťanský kupec Antonio. Konečně, toto rozvržení rolí je zřejmé již z titulní stránky prvního kvartového vydání uvádějící hru samotnou. Hra je představena jako  The moſt excellent Hiſtorie of the Merchant of Venice. With the extreame crueltie of Shylock the Iewe towards the ſayd Merchant, in cutting a iuſt pound of his fleſh: and the obtayning of Portia by the choyſe of three cheſts  (tj.  Převýborný příběh Kupce benátského, v němž nad pomyšlení krutý Žid Shylock řečenému Kupci vyřízne libru masa z těla a Porcie je získána volbou tří skříněk ).
Do  češtiny  přeložili:  Josef Jiří Kolár ,  Josef Václav Sládek ,  Jan Nepomuk Štěpánek ,  Erik Adolf Saudek ,  Břetislav Hodek  a  Martin Hilský .
Zdarma
knihabeznahledu
Krysař
Viktor Dyk
Kniha  Krysař  je krátká  novela   Viktora Dyka , která nejprve vycházela pod názvem  Pravdivý příběh  ( Lumír , ročník 40,  1911 – 1912 ). Pod dnes známějším názvem Krysař byla vydána poprvé v roce  1915  v edici  Zlatokvět  (doplněná a upravená). Podruhé vyšel Krysař v roce  1923 , tentokrát již s četnějšími stylistickými úpravami. O další vydání se zasloužil  Arne Novák  a po něm také  Antonín Grund . Samotný námět  Krysaře  vychází ze saského, staroněmeckého motivu, který Dykovi posloužil jako volné schéma svého díla. Tato  báj  s reálným základem vypráví o krysaři, který roku  1284  očistil město  Hameln  od  krys , a když mu nebyla vyplacena slíbená odměna, rozhněval se na občany města a odvedl za trest jejich děti. Existuje několik variant závěru. Buďto Krysař děti zavřel do jeskyně, z které již nikdy nevyšly, nebo je utopil v řece. Je i verze, podle níž Krysař děti vrátil, když mu radní zaplatili slíbenou odměnu. Ona  dávná předloha  je opravdu pouhým rámcovým schématem, protože se od Dykova Krysaře v určitých bodech odlišuje. Zásadními odlišnými okamžiky je to, že v předloze odvádí krysař pouze děti, v Krysaři celé město a důvodem mu není nezaplacený dluh za odvedenou práci, ale spíše zklamání v lásce a zklamání ze současného světa.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail