Mistr Kampanus

knihabeznahledu
Mistr Kampanus  je obsáhlý  historický román  líčící pohnutý osud českého národa v období  bitvy na Bílé hoře  a jejích tragických následků. Ústřední postavou vyprávění je poslední rektor Karlovy univerzity před jejím ovládnutím jezuity, humanistický básník  Jan Kampanus Vodňanský , který svým postojem a cítěním ztělesňuje veškerou bezmocnost a zoufalý vzdor poraženého národa v době pobělohorské.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Zikmund Winter - Mistr Kampanus
epub777 kBmobi901 kBpdf3,0 MB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v rodině zvoníka na  Starém Městě  v  Praze . Vystudoval zde Akademické gymnázium, po němž se rozhodl stát se  knězem  a začal studovat  teologii  pod záštitou  rytířského  řádu  Křižovníků s červenou hvězdou . Po roce studií toho však zanechal a začal studovat historii na Filozofické fakultě. Navštěvoval mj. přednášky  V. V. Tomka ,  J. Kalouska ,  A. Gindelyho  a  J. Emlera , u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v  paleografii . Po absolvování studia nastoupil  1. října   1873  na své první učitelské místo na reálku v  Pardubicích , kde jako jednoroční  suplent  vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a  logiku . Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1.října roku  1874  učil na reálce v  Rakovníku . Roku  1884  odešel vyučovat do  Prahy  na akademické gymnázium. Osudem se mu stal rakovnický  archiv . Zasvětil ho do minulého života nevelkého venkovského města, podporoval a rozvíjel jeho zájem o poznávání všednodennosti i toho, jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak se bavili, oč se soudili. Nejcennější fondy rakovnického archivu jsou ze 16. a 17. století – to je také doba, jež si Winter oblíbil. Prašné prostředí archivů vyvolalo u spisovatele krční nemoc, která mu později až bránila v pramenném studiu. V generačním sporu koncem 19. století se přiřazoval k  Vrchlickému  a  Jiráskovi  (s  Jiráskem ,  Raisem  a M. A. Šimáčkem sedal v redakci časopisu  Zvon ). Pojetím dějin a člověka v nich, způsobem práce s archivním materiálem a s jazykem stál ovšem jinde než jeho přítel  A. Jirásek  – blíže mladým moderním snahám. Stával ovšem ve stínu populárnějšího  Jiráska . K vydání svých prvních spisů byl vybídnut až těsně před smrtí.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie  je  báseň   Karla Havlíčka Borovského , která vznikla v době jeho  internace  v  Brixenu . Jedná se o ostrou, útočnou  satiru  na  rakouskou   vládu  a  státní policii .  Rukopis  byl dokončen roku  1852 , časopisecky pak dílo vyšlo v roce  1861 .
Skladba je výrazně  autobiografická , má 9 zpěvů. Vypráví o Havlíčkově zatčení a jeho následné deportaci do Brixenu. Promlouvá k měsíčku, ten ale vlastně zastupuje jeho vlastní pocity, protože on sám se cítí osamocen, odříznut od domova a přitom chce Čechům říct co se stalo a proč. Zároveň zesměšňuje zaostalý státní aparát Rakouska a svazující nadvládu cizího národa, kterému navíc vládne despotický  Bach , který vládou teroru za pomoci vojáků a tajné policie drží zkrátka ostatní národy v Rakouské monarchii. Havlíček kritizuje i církev, za její zaostalost a pomáhání vladaři.
Popisuje svoji cestu, od příchodu policistů, loučení s rodinou, rodným městem a vlastí. Vlastně ani nevěděl kam jede a jestli se vůbec někdy vrátí. Po cestě v Rakousku v noci na horské cestě se jim splašili koně a kočí zmizel, policajti vyskákali hned ven, strachy celí bez sebe. Havlíček však zůstal ve voze a dojel až do města. Nakonec dojeli do Brixenu a Havlíčkovi se začínala vytrácet naděje na návrat.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail