Mistr Kampanus

knihabeznahledu
Mistr Kampanus  je obsáhlý  historický román  líčící pohnutý osud českého národa v období  bitvy na Bílé hoře  a jejích tragických následků. Ústřední postavou vyprávění je poslední rektor Karlovy univerzity před jejím ovládnutím jezuity, humanistický básník  Jan Kampanus Vodňanský , který svým postojem a cítěním ztělesňuje veškerou bezmocnost a zoufalý vzdor poraženého národa v době pobělohorské.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Zikmund Winter - Mistr Kampanus
epub777 kBmobi901 kBpdf3,0 MB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v rodině zvoníka na  Starém Městě  v  Praze . Vystudoval zde Akademické gymnázium, po němž se rozhodl stát se  knězem  a začal studovat  teologii  pod záštitou  rytířského  řádu  Křižovníků s červenou hvězdou . Po roce studií toho však zanechal a začal studovat historii na Filozofické fakultě. Navštěvoval mj. přednášky  V. V. Tomka ,  J. Kalouska ,  A. Gindelyho  a  J. Emlera , u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v  paleografii . Po absolvování studia nastoupil  1. října   1873  na své první učitelské místo na reálku v  Pardubicích , kde jako jednoroční  suplent  vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a  logiku . Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1.října roku  1874  učil na reálce v  Rakovníku . Roku  1884  odešel vyučovat do  Prahy  na akademické gymnázium. Osudem se mu stal rakovnický  archiv . Zasvětil ho do minulého života nevelkého venkovského města, podporoval a rozvíjel jeho zájem o poznávání všednodennosti i toho, jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak se bavili, oč se soudili. Nejcennější fondy rakovnického archivu jsou ze 16. a 17. století – to je také doba, jež si Winter oblíbil. Prašné prostředí archivů vyvolalo u spisovatele krční nemoc, která mu později až bránila v pramenném studiu. V generačním sporu koncem 19. století se přiřazoval k  Vrchlickému  a  Jiráskovi  (s  Jiráskem ,  Raisem  a M. A. Šimáčkem sedal v redakci časopisu  Zvon ). Pojetím dějin a člověka v nich, způsobem práce s archivním materiálem a s jazykem stál ovšem jinde než jeho přítel  A. Jirásek  – blíže mladým moderním snahám. Stával ovšem ve stínu populárnějšího  Jiráska . K vydání svých prvních spisů byl vybídnut až těsně před smrtí.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
images
Psohlavci
Alois Jirásek
Psohlavci  je  historický román   Aloise Jiráska . Román vznikl v letech  1883 – 1884  a nejdříve vycházel v roce 1884 na pokračování v časopise  Květy , knižně poprvé v roce  1886 . Za Jiráskova života vyšel tento román osmadvacetkrát. Dialogy v románu jsou psány  chodským nářečím . Hlavními postavami jsou tři  Chodové  –  Jan Sladký Kozina , Kryštof Hrubý a Matěj Přibek. Název románu „Psohlavci“ odkazuje na přezdívku Chodů vzniklou z nadávky používané pro nepřátele a rebely, která teprve v tomto románu nabývá nádechu statečnosti. 
Již brzy po napsání románu se začala hra objevovat na českých divadelních pódiích. Podle románu napsali libretista Karel Šípek a skladatel  Karel Kovařovic   stejnojmennou operu  (premiéra v  Národním divadle  roku 1898). V souvislosti s přípravou uvedení této opery v  Plzni  v roce  1902 požadoval tehdejší předseda „garderobní komise“ divadla, aby Kozinův svatební kabát byl modrý s vyšíváním, nikoliv bílý, jak obhajoval ředitel divadla  Vendelín Budil , který hru předtím inscenoval již v sezóně  1898 – 1899 , jednou dokonce za pohostinského hostování tenora Národního divadla Bohumila Ptáka, který si přivezl ze šatny  ND  kabát bílý. Vendelín Budil, vědom si toho, že je v právu, požádal o dobrozdání nakonec samotného  Aloise Jiráska , který mu odpověděl dopisem:
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail