Zde by měly kvést růže...

knihabeznahledu
Cyklus "Zde by měly kvést růže" napsal Machar v letech 1891-1894 a pokusil se v něm v epicky podaných básních zachytit příběhy žen, které se stávají obětí tehdejší morálky a etiky. Machar vyjadřuje jejich sny a naděje, jež však nemají žádnou šanci na uskutečnění, neboť v mnohém překračují rámec společenských zvyklostí, které v tomto čase formovaly ženu jako pasivní bytost, jež musí vůči mužům být v nerovnoprávném a podřízeném postavení.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Josef Svatopluk Machar - Zde by měly kvést růže...
epub690 kBmobi408 kBpdf640 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Vystudoval gymnázium v  Praze . Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel jako bankovní úředník do Vídně . Toto místo chtěl považovat jen za dočasné, nakonec tam však zůstal přes 30 let až do první světové války . V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s  T. G. Masarykem a stal významným členem Realistické strany . Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví .
Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Funkce se však roku 1924 vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho názorové rozpory s Masarykem. Později byly jeho názory vyloženě protimasarykovské a stal se stoupencem krajní pravice. V letech 1918 – 1919 zasedal v  Revolučním národním shromáždění .
Patřil mezi svobodné zednáře . Byl též navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, které se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Život a dílo skladatele Foltýna
Karel Čapek
Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail