Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 3, 4

knihabeznahledu
Světově proslulý román klasika českého humoru je satirou na nespravedlivou válku, do níž byly vehnány národy zkorumpované rakousko-uherské monarchie
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 3, 4
epub441 kBmobi721 kBpdf2,0 MB
  • O autorovi
  • Dotaz
Hašek pocházel z rodiny učitele matematiky, který předčasně zesnul na intoxikaci alkoholem. Chudoba nutila jeho matku Kateřinu se třemi dětmi stěhovat více než patnáckrát. Po nedokončených studiích na gymnáziu se vyučil drogistou a nakonec maturoval na obchodní akademii. V roce 1897 se zúčastnil jako školák anti-německých nepokojů v Praze. Stal se zaměstnancem  banky Slavia , brzy se ale začal živit výhradně novinařinou a literaturou. V té době se také seznámil s českými  anarchisty . Začal vést  bohémský  a tulácký život (prošel pěšky mj.  Slovensko ,  Halič ,  Uhry ). Povídky z těchto cest mu tehdy otiskovaly  Národní listy .
V roce  1907  se stal redaktorem  anarchistického  časopisu  Komuna  a byl za svoji činnost krátce vězněn.
Roku 1907 se zamiloval do  Jarmily Mayerové , nicméně kvůli jeho bohémskému životu ho její rodiče nepokládali za vhodného partnera pro svou dceru. Když byl zatčen za znesvěcení vlajky v Praze, rodiče Mayerovou vzali na venkov v naději, že by to pomohlo skončit jejich vztah. V reakci na to se Hašek pokusil vycouvat ze své radikální politiky a získat trvalou práci jako spisovatel. Roku  1908  redigoval  Ženský obzor . V roce 1909 měl šedesát čtyři publikovaných povídek a další rok byl jmenován redaktorem časopisu  Svět zvířat . Tato práce nicméně netrvala dlouho, brzy byl propuštěn za publikování článků o imaginárních zvířatech, které si vymyslel. 23. května 1910 se s Jarmilou Mayerovou oženil. Po roce manželství se ale Jarmila vrátila znovu žít s rodiči, poté co byl Hašek zadržen, když se snažil předstírat svou vlastní smrt.
Od roku  1911  přispíval do  Českého slova , dále pak do  Pochodně ,  Humoristických listů ,  Kopřiv ,  Karikatur , nějaký čas vedl též Kynologický ústav, což ho později inspirovalo ke knize  Můj obchod se psy .
V roce  1911  založil  Stranu mírného pokroku v mezích zákona , politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V tomto období byl spolu s  F. Langrem ,  E. A. Longenem ,  E. E. Kischem  a dalšími spoluautorem řady kabaretních vystoupení, kde byl i hlavním účinkujícím.
V době vypuknutí první světové války žil Hašek periodicky s kreslířem  Josefem Ladou , který později ilustroval Dobrého vojáka Švejka.
V roce  1915  narukoval v  Českých Budějovicích  k 91. pluku a s ním odjel na haličskou frontu v Rusku. O úmyslu narukovat téměř nikomu neřekl, byl proto nějakou dobu hledaný. Od září  1915  do léta  1916  byl v zajetí v táboře Totskoje a vstoupil do  Československých legií . Poté byl odveden do čs. pluku, kde působil jako písař, emisař náborové komise a střelec, pak byl přeložen ke spojovacímu oddílu, kulometnému oddílu (kdy se zúčastnil  bitvy u Zborova ) a do kanceláře 1. pluku. Od listopadu 1917 do února 1918 publikoval v časopise  Čechoslovan  a  Čs. voják , tehdy byl autor řady protibolševických článků.
Koncem února  1918  vstoupil do  Československé sociálně demokratické strany dělnické . Co vedlo Haška k opuštění myšlenky anarchismu a přijetí socialistických myšlenek, nikde neobjasnil. V březnu se Československé legie vydaly na cestu připojit se k Západní frontě přes  Vladivostok , Hašek s tím nesouhlasil a přijel do Moskvy, kde začal spolupracovat s  bolševiky . V dubnu přestoupil z čs. legií do  Rudé armády  a přijel do  Samary , následující rok byl ředitelem armádní tiskárny v  Ufě , náčelníkem oddělení pro práci s cizinci aj.  V Rusku se v květnu 1920 v Krasnojarsku oženil s tiskárenskou dělnicí Alexandrou Grigorjevnou Lvovovou, zvanou Šura (po návratu do Čech nebyl souzen za  mnohoženství  jen díky tomu, že v Rusku nebyl zrovna pořádek a neuznávaly se vzájemně různé mezinárodní smlouvy).
V prosinci  1920  přijel zpět do Česka, nejprve je umístěn v  Pardubicích  v karantenní stanici, 19. prosince se Šurou přijíždí do  Prahy , kde se vrátil ke svému bohémskému způsobu života. Mnoho historek z této doby sepsal Haškův přítel Zdeněk Matěj Kuděj .
25. srpna 1921 odjel s malířem  J. Panuškou  a s manželkou Šurou do  Lipnice nad Sázavou . V této době byl vážně nemocný a nebezpečně obézní, už nepsal, ale diktoval kapitoly Švejka ve své ložnici. 3. ledna 1923 zemřel ochrnutím srdce. Poslední fotografie pochází z prosince 1922.
 
V české a slovenské veřejnosti je Jaroslav Hašek zafixovaný jako  bohém . Možná dokonce jako prototyp bohéma začátku dvacátého století. Ve skutečnosti jde z velké části o legendu a možná dokonce o vlastní Haškovu sebestylizaci. Jako autor byl Hašek velmi produktivní, což přece jen vyžaduje přiměřenou vnitřní disciplínu. Z jeho děl je také cítit, že měl rozsáhlé (možná trochu nesystematické) humanitní vzdělání.
Nejzajímavější je sledovat Haškovo působení v  Rusku  v letech  1916 – 1920 . Zde nikdy nebyl a dodnes není vnímán jako bohém a pouhý humoristický spisovatel. Naopak, jako velmi zodpovědný bolševický armádní funkcionář a vážený intelektuál. V letech  1916 – 1918  pracoval v  Kyjevě  v legionářských časopisech, později přeběhl k  bolševikům . Roku  1918  se vyznamenal jako odvážný velitel oddílu československých rudoarmějců při obraně  Samary . Samara byla v tu dobu obsazována od směru z Lipjagu  Československými legiemi , které bojovaly po boku bílých vojsk za obnovení carského režimu. Legionáři se snažili zachovávat v podstatě neutralitu a do bojů s bolševiky se pouštěli jen v nevyhnutelných případech. Dne 8. 6. 1918 byla Samara legiemi dobyta. Je proto zřejmé, že Jaroslav Hašek se v této době setkal s „bratry“, které mohl pobízet, aby opustili demokratizační stranu, na které bojovaly čs. legie v Rusku a připojili se k bolševikům. Po pádu Samary se několik měsíců skrýval na území kontrolovaném bílými vojsky (kontrolovaná také čs. legiemi). 
Na konci roku  1918  působil jako velitel oddílu  Čuvašů  v  Rudé armádě  a jako zástupce vojenského velitele bugulmského okresu. Podle všeho se choval dosti brutálně a nařídil značný počet poprav.  Jako komisař sloužil v politickém oddělení Tuchačevského  5. armády Východního frontu [ zdroj? ]  a potom na  Sibiři , kde vydával několik časopisů. Jedním z nich byl také první časopis v  burjatštině   „Jur“  (úsvit). 
Roku  1920  byl v  Irkutsku , kde působil jako člen městského  sovětu ,  zraněn při vražedném útoku. V témže roce pravděpodobně podnikl v sovětských službách záhadnou misi do  Mongolska . 
Je možné, že ve specifických revolučních ruských podmínkách dostal Hašek možnost uplatnit ty stránky svého charakteru, které se nemohly projevit ve stabilizovaných a v podstatě maloměstských českých poměrech. Důležité také určitě bylo, že Hašek dostal jako stranický úkol zákaz pití alkoholu.  Do Československa byl v podstatě vyslán s cílem organizovat  komunistické  hnutí, což také podporuje tezi, že v sovětském Rusku musel být vnímán jako zodpovědný člověk a schopný organizátor. Krom návratu k alkoholu a nezodpovědnosti mu ve splnění úkolu zabránily i dvě okolnosti: jednak na podporu  kladenských  nepokojů dostal od ruských úřadů částku 1 500  marek , která však byla zcela znehodnocena německou inflací. Dále pak ještě před Haškovým příjezdem do Prahy v prosinci 1920 byl v Československu zatčen Jaroslav Handlíř, spojka ruských agentů, s nímž se měl Hašek kontaktovat.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
kupec-benatsky
Kupec benátský
William Shakespeare
Kupec benátský  ( anglicky :  The Merchant of Venice ) je  divadelní hra ,  komedie ,  Williama Shakespeara , napsaná mezi lety  1596 - 1598 . Ačkoliv je tato  hra  běžně řazena mezi  komedie  a sdílí spolu s ostatními  Shakespearovými  romantickými komediemi některé jejich typické aspekty, divák si ji pamatuje spíše díky jejím dramaticky vypjatým scénám (mezi něž nepochybně patří  Shylockův  známý  monolog  „Nemá Žid oči?“   z 1. scény 3. jednání, či Porciin  monolog  o milosrdenství z 1. scény 4. jednání).
Hlavní postavou, oním kupcem ze samotného názvu hry, však není  Žid   Shylock , který, ač nejznámější a nejdůležitější postava hry, je povoláním  lichvář ; oním kupcem je křesťanský kupec Antonio. Konečně, toto rozvržení rolí je zřejmé již z titulní stránky prvního kvartového vydání uvádějící hru samotnou. Hra je představena jako  The moſt excellent Hiſtorie of the Merchant of Venice. With the extreame crueltie of Shylock the Iewe towards the ſayd Merchant, in cutting a iuſt pound of his fleſh: and the obtayning of Portia by the choyſe of three cheſts  (tj.  Převýborný příběh Kupce benátského, v němž nad pomyšlení krutý Žid Shylock řečenému Kupci vyřízne libru masa z těla a Porcie je získána volbou tří skříněk ).
Do  češtiny  přeložili:  Josef Jiří Kolár ,  Josef Václav Sládek ,  Jan Nepomuk Štěpánek ,  Erik Adolf Saudek ,  Břetislav Hodek  a  Martin Hilský .
Zdarma
knihabeznahledu
Život a dílo skladatele Foltýna
Karel Čapek
Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail