Cesta z Království Českého do Benátek (Díl 2)

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - Cesta z Království Českého do Benátek (Díl 2)
epub508 kBmobi771 kBpdf2,0 MB
  • O autorovi
  • Dotaz
Pocházel z nižší šlechty, v roce  1576  se stal  pážetem  na dvoře  Ferdinanda Tyrolského  v  Innsbrucku , kde získal své rozsáhlé  vzdělání . Naučil se sedm jazyků, zeměpis, historii a dostal vzdělání v hudbě a výtvarných uměních. V letech 1593 – 1598  působil v armádě, se kterou se účastnil válek proti Turkům. V roce  1589  se Kryštof oženil s  Evou Černínovou z Chudenic , ale jejich štěstí netrvalo dlouho, jelikož roku  1597  jeho manželka umřela. Zůstaly po ní dvě děti, které dal na výchovu své příbuzné  Lidmile Markvartové z Hrádku . (V pozdějších fázích svého života se Kryštof ještě následně dvakrát oženil). Roku  1598  odjel se švagrem  Heřmanem Černínem z Chudenic  na cestu do  Středomoří ,  Palestiny  a  Egypta .
Během cesty navštívil  Benátky , kde si nechal i se svým o 12 let mladším přítelem ušít poutnické  roucho , následně se vydali lodí do  Svaté země . Následně procestoval Svatou zemi, kde přijal  rytířský  titul. Splavil se proti proudu  Nilu  v Egyptě do města  Káhira  a následně ještě níže, kde byl přepaden  Araby . Dobová ilustrace Staroměstské exekuce
Od roku  1599  pracoval u dvora  Rudolfa II.  a stejného roku mu zemřely i obě jeho děti. Při stolování údajně zachránil život císaři, který se dávil jídlem, když mu uštědřil ránu do zad. V roce  1601  se Kryštof stal dvorským radou a císařovým komorníkem. Na jeho dvoře zažil nejlepší léta svého života a zde také dopsal svůj cestopis, který ilustroval vlastními kresbami. Kniha vyšla v roce  1608 , byla však ilustrována dřevoryty  Jana Willenberga . Po smrti  Rudolfa II.  odešel Kryštof od dvora  Matyáše  do ústraní na  hrad Pecka . Roku  1618   přešel z katolicismu na  protestantství . Aktivně se účastnil  povstání českých stavů , působil jako velitel dělostřelectva  Thurnovy  armády, kterému byl svěřen úkol napadnout  Vídeň . Kryštof úkol přijal a neúspěšně vedl deseti až patnáctitisícovou armádu na Vídeň.  Podařilo se mu s deseti děly ostřelovat samotný císařský palác.  Až do  bitvy na Bílé hoře  zastával funkci předsedy  České komory zemské .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Polyeuktos
Pierre Corneille
Polyeuktos  je  drama  od  francouzského  spisovatele  Pierre Corneille . Člení se do pěti dějství. Dokončena byla v prosinci roku  1642  a uvedena v říjnu  1643 . Příběh je založen na životě mučedníka  svatého Polyeukta . Drama se odehrává v  Arménii  za časů, kdy byli křesťané v  Římské říši  pronásledováni. Polyeukt – arménský šlechtic – přijal křesťanskou víru. Třebaže si nejprve pro jeho rozhodnutí manželka Paulína a jeho tchán a guvernér Arménie Felix zoufali, jeho mučednická smrt je oba ke křesťanské víře dovedla také.
Drama obsahuje též vedlejší příběh: Paulínu miluje Severus, Říman a oblíbenec vládce Decia, a věří, že Polyeuktovo obrácení k víře mu umožní Paulínu získat. Ta se však rozhodne zůstat při svém muži. Severovi Paulínu před svou smrtí svěří sám Polyeukt. Polyeucte je jedno z posledních dramat  17. století , věnujících se otázce víry. Corneille napsal také  Théodore  ( 1646 ),  Jean Racine  napsal  Esther  ( 1689 ) a  Athalie  ( 1691 ), avšak ty nebyly zamýšleny pro veřejná představení. V pozdějších hrách se již náboženská a světská témata tak nemísí.
Jako operu dílo adaptoval roku  1878   Charles Gounod  s pomocí libretisty  Julese Barbiera . Dalšími díly založenými na hře jsou:  balet  od  Marca-Antoina Charpentiera  ( 1679 ), opera  Poliuto  ( 1838 ) od  Donizettiho , adaptovaná pak jako  Les martyrs , a  The Polyeucte Overture  od  Paula Dukase ( 1892 ).
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail