Cesta z Království Českého do Benátek (Díl 2)

Seriál politicko satirických kreseb, jimiž Josef Čapek zobrazil vzestup a povahu diktátorských vůdců, symbolizovaných párem typických vojenských bot.

Ilustrovaný fejeton o umělém člověku si s inteligentním humorem bere na mušku nedokonalost lidského těla ve srovnání se stále se zlepšujícími výtvory průmyslu a neustálou lidskou snahu tuto nedokonalost uměle kompenzovat.

Co Bůh? Člověk?  je lyrická duchovní báseň (píseň)  Bedřicha Bridela  vydaná tiskem roku  1659 . Tvoří ji 70 osmiveršových slok a šestnáctiveršový úvod. Základní myšlenkou je srovnání  Boha  a člověka.

Sloupky a fejetony vznikaly ve 20.letech a reagovaly na nejrůznější témata života 1. republiky. Trest smrti, dělnické tělocvičné jednoty, sociální nerovnosti a bída, roční období - ve všem se projevuje velká erudice i hluboký humanismus autora.

Idea státu rakouského  je dílo  Františka Palackého , ve kterém českému národu vyložil svou představu budoucího uspořádání rakouského císařství. Jedná se o sérii osmi článků, které vyšly tiskem v roce 1865 v deníku Národ. V roce 1907 je souborně (spolu s Psaním Františka Palackého do Frankfurtu) vydalo Ottovo nakladatelství v redakci Jaroslava Kvapila. Palacký v díle navrhuje přetvoření Rakouska na federaci více autonomních celků, a to jako protipól dualizace státu.

Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.