Cesta z Království Českého do Benátek (Díl 2)

Pocházel z nižší šlechty, v roce  1576  se stal  pážetem  na dvoře  Ferdinanda Tyrolského  v  Innsbrucku , kde získal své rozsáhlé  vzdělání . Naučil se sedm jazyků, zeměpis, historii a dostal vzdělání v hudbě a výtvarných uměních. V letech 1593 – 1598  působil v armádě, se kterou se účastnil válek proti Turkům. V roce  1589  se Kryštof oženil s  Evou Černínovou z Chudenic , ale jejich štěstí netrvalo dlouho, jelikož roku  1597  jeho manželka umřela. Zůstaly po ní dvě děti, které dal na výchovu své příbuzné  Lidmile Markvartové z Hrádku . (V pozdějších fázích svého života se Kryštof ještě následně dvakrát oženil). Roku  1598  odjel se švagrem  Heřmanem Černínem z Chudenic  na cestu do  Středomoří ,  Palestiny  a  Egypta .

Během cesty navštívil  Benátky , kde si nechal i se svým o 12 let mladším přítelem ušít poutnické  roucho , následně se vydali lodí do  Svaté země . Následně procestoval Svatou zemi, kde přijal  rytířský  titul. Splavil se proti proudu  Nilu  v Egyptě do města  Káhira  a následně ještě níže, kde byl přepaden  Araby . Dobová ilustrace Staroměstské exekuce

Od roku  1599  pracoval u dvora  Rudolfa II.  a stejného roku mu zemřely i obě jeho děti. Při stolování údajně zachránil život císaři, který se dávil jídlem, když mu uštědřil ránu do zad. V roce  1601  se Kryštof stal dvorským radou a císařovým komorníkem. Na jeho dvoře zažil nejlepší léta svého života a zde také dopsal svůj cestopis, který ilustroval vlastními kresbami. Kniha vyšla v roce  1608 , byla však ilustrována dřevoryty  Jana Willenberga . Po smrti  Rudolfa II.  odešel Kryštof od dvora  Matyáše  do ústraní na  hrad Pecka . Roku  1618   přešel z katolicismu na  protestantství . Aktivně se účastnil  povstání českých stavů , působil jako velitel dělostřelectva  Thurnovy  armády, kterému byl svěřen úkol napadnout  Vídeň . Kryštof úkol přijal a neúspěšně vedl deseti až patnáctitisícovou armádu na Vídeň.  Podařilo se mu s deseti děly ostřelovat samotný císařský palác.  Až do  bitvy na Bílé hoře  zastával funkci předsedy  České komory zemské .