Dcerka

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
  • O autorovi
  • Dotaz
Od roku 1398 vyučoval na  pražské univerzitě  a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev.  Katolická církev  ho označila za kacíře, jeho učení za  herezi a  exkomunikovala  jej (1411). Na  kostnickém koncilu  byl odsouzen jako  kacíř , a přestože mu císař  Zikmund Lucemburský  zaručil bezpečnost, byl vydán světské moci k  upálení na hranici , když odmítl odvolat své učení. V roce  1999  prohlásil papež   Jan Pavel II. , že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve. Některé Husovy názory (například ten, že kněz ve hříchu neplatně udílí svátosti) jsou dodnes katolickou církví vnímány jako teologicky vadné. 
Datum jeho upálení se stalo  českým státním svátkem . K jeho odkazu se hlásili  husité  a později i další církve a společnosti vzešlé z  reformace . Jako svého svatého mučedníka jej (spolu se sv. mučedníkem  Jeronýmem Pražským ) už uctívá  pravoslavná církev  (dle vyhlášení metropolity Kryštofa, arcibiskupa pražského).
 
Studoval na  pražské univerzitě , na artistické fakultě získal roku  1393  hodnost  bakaláře  a roku  1396  mu byl propůjčen titul  mistr svobodných umění . Již jako  univerzitní  mistr (od roku  1398 ) byl vysvěcen na  kněze  (roku  1400 ) a začal kázat v  kostele sv. Michala  a od  14. března   1402  v  Betlémské kapli . V roce  1401  byl zvolen  děkanem  artistické fakulty a v roce 1409  rektorem  univerzity, kde se stavěl za větší podíl Čechů na řízení univerzity
 
 
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura
Marketa Lazarová  je román  Vladislava Vančury . Vyšel poprvé roku  1931  v edici Pyramida jakožto její 15. svazek. Jedná se o baladickou prózu, věnovanou  Jiřímu Mahenovi , který byl Vančurovým vzdáleným příbuzným. Je situována do kraje mladoboleslavského, do časů, „kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce“. Právě díky této časové a místní neurčitosti nelze považovat Marketu Lazarovou za román historický v pojetí scottovském či jiráskovském, třebaže se zcela prokazatelně odehrává v dávné minulosti, podle historiků pravděpodobně někdy v období vrcholného středověku, tj.  13. století . Nevystupují v ní historické osobnosti, děj se nepodřizuje dobovým reáliím.
Arne Novák  tento způsob zachycení historie příliš nevítá a kritizuje: „Zmýlil by se však notně ten, kdo by tuto raubířskou dobrodružnost chtěl jakkoliv uvést v blízkost historických románů, odvozujících se z ušlechtilého romantismu scottovského (…) obrací se zády ke kulturní archeologii a nechce pranic věděti o ideovém pozadí, natož o hlubším smyslu jevů, které nanáší až pastosně (…) Jaké potom starožitnictví bez chronologie? Nač zájem o zbraně, kroje, mravy a zvyklosti, nedbá-li spisovatel schválně o určení století? (…) Zde v prudkém sledu, ráz na ráz, s opětovným překvapením a na pohled bez logiky se rozvíjejí děje Markety Lazarové, pod nimiž by se ani inteligence nejúporněji slídící nedopátrala skladných idejí, hýbajících dějinami. Nebojuje se tu a nevraždí ani ve jménu víry ani za národnost; lapkové, rytíři a královští žoldnéři nestojí ve službách stavů nebo hospodářských zájmů, pražádná význačná stránka našich dějin se neilustruje.“ Většině kritiků, na rozdíl od Arne Nováka, nevadilo pevné neukotvení v dějinách, uvědomovali si, že doba, v níž se kniha odehrává, je pouhým pozadím pro vykreslení psychologie jednotlivých postav a pro fabulačně neomezené tvoření děje. Jeden za všechny:  Karel Sezima  v pojetí historie jen jako literárního pozadí naopak vidí výhodu: „(…) nepoután realistickým detailem, skutečnostmi dávnověkými ani novodobými, oproštěn naopak jak od úzkých zřetelů současných, tak od šedivé historické průkaznosti, může básník s neomezenou svobodou obrazivosti i fabulační motivace dosyta ukájet své záliby v primitivním barbarství pudů, v nezřízených výbuších a slepých náruživostech lidské přírody.“
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail