Egmont

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Johann Wolfgang Goethe - Egmont
epub303 kBmobi572 kBpdf729 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Vystudoval práva a přírodní vědy (učinil několik objevů, které popsal ve svých dílech). Působil jako právník, později byl dvorním radou a ministrem státní správy  Sasko-výmarského vévodství .
Jako mladý se seznámil s  Johannem Gottfriedem Herderem , toto přátelství a zájem o magii (Goethe byl později členem  zednářské lóže ) velmi ovlivnilo jeho tvorbu. Byl v čele skupiny  Sturm und Drang  (Bouře a vzdor), která měla vzdorovat tehdejší civilizaci a odstranit faleš. Vzorem této skupiny byl  William Shakespeare .
Goethe hodně cestoval, při návštěvě  Itálie  ( Řím ) a tehdy samostatné  Sicílie  ( Palermo ) se seznámil s  antikou , kterou pokládal za vrchol kultury. Antické  Řecko  považoval za nedostižný vzor.
Ve vyšším věku velmi často navštěvoval  Čechy , zvláště západočeská lázeňská místa, zprvu především  Karlovy Vary . Později si oblíbil  Mariánské Lázně , kde se také v roce 1821 seznámil se svou poslední láskou  Ulrikou von Levetzow (4.2.1804 Löbnitz u Lipska - 13.11.1899  Třebívlice  na Litoměřicku). Sbíral také minerály, které pak daroval českému  Národnímu muzeu .
Od roku  1775  žil a literárně i jako politik působil ve Výmaru, kde je také pohřben. V roce  1799  se tam usadil také  Friedrich Schiller , aby byl Goethemu nablízku. Goethe a Schiller byli tehdy již přáteli, i když jejich vzájemný vztah prošel předtím (a také poté) několika většími či menšími krizemi. Oba umělci ve Výmaru vytvořili významná díla. Např. rok  1797  je považován za „rok balad“, kdy vzniklo mnoho jejich slavných  balad .
Johann Wolfgang von Goethe (ač měšťanského původu, byl povýšen do šlechtického stavu) se stal již během svého života slavným básníkem a dramatikem uznávaným celým tehdejším kulturním světem, nejen v  Německu . K jeho přátelům patřil  Ludwig van Beethoven , který některá jeho díla zhudebnil. Podle Goethových předloh vzniklo i několik slavných  oper , mimo jiné  Werther  od  Julese Masseneta  a  Faust a Markétka  od  Charlese Gounoda .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura
Marketa Lazarová  je román  Vladislava Vančury . Vyšel poprvé roku  1931  v edici Pyramida jakožto její 15. svazek. Jedná se o baladickou prózu, věnovanou  Jiřímu Mahenovi , který byl Vančurovým vzdáleným příbuzným. Je situována do kraje mladoboleslavského, do časů, „kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce“. Právě díky této časové a místní neurčitosti nelze považovat Marketu Lazarovou za román historický v pojetí scottovském či jiráskovském, třebaže se zcela prokazatelně odehrává v dávné minulosti, podle historiků pravděpodobně někdy v období vrcholného středověku, tj.  13. století . Nevystupují v ní historické osobnosti, děj se nepodřizuje dobovým reáliím.
Arne Novák  tento způsob zachycení historie příliš nevítá a kritizuje: „Zmýlil by se však notně ten, kdo by tuto raubířskou dobrodružnost chtěl jakkoliv uvést v blízkost historických románů, odvozujících se z ušlechtilého romantismu scottovského (…) obrací se zády ke kulturní archeologii a nechce pranic věděti o ideovém pozadí, natož o hlubším smyslu jevů, které nanáší až pastosně (…) Jaké potom starožitnictví bez chronologie? Nač zájem o zbraně, kroje, mravy a zvyklosti, nedbá-li spisovatel schválně o určení století? (…) Zde v prudkém sledu, ráz na ráz, s opětovným překvapením a na pohled bez logiky se rozvíjejí děje Markety Lazarové, pod nimiž by se ani inteligence nejúporněji slídící nedopátrala skladných idejí, hýbajících dějinami. Nebojuje se tu a nevraždí ani ve jménu víry ani za národnost; lapkové, rytíři a královští žoldnéři nestojí ve službách stavů nebo hospodářských zájmů, pražádná význačná stránka našich dějin se neilustruje.“ Většině kritiků, na rozdíl od Arne Nováka, nevadilo pevné neukotvení v dějinách, uvědomovali si, že doba, v níž se kniha odehrává, je pouhým pozadím pro vykreslení psychologie jednotlivých postav a pro fabulačně neomezené tvoření děje. Jeden za všechny:  Karel Sezima  v pojetí historie jen jako literárního pozadí naopak vidí výhodu: „(…) nepoután realistickým detailem, skutečnostmi dávnověkými ani novodobými, oproštěn naopak jak od úzkých zřetelů současných, tak od šedivé historické průkaznosti, může básník s neomezenou svobodou obrazivosti i fabulační motivace dosyta ukájet své záliby v primitivním barbarství pudů, v nezřízených výbuších a slepých náruživostech lidské přírody.“
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail