Maryša

knihabeznahledu
Maryša patří k nejčastěji inscenovaným českým dramatům. Nadčasovost Maryši tkví v bezesporu aktuálním a věčném poměřování sil mezi mužem a ženou a jejím společenském postavení.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Alois Mrštík - Maryša
epub258 kBmobi175 kBpdf891 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Nejstarší z bratrské čtveřice jimramovských rodáků se narodil v rodině místního ševce 14. října 1861. Otec se snažil dát všem synům náležité vzdělání, a proto se s celou rodinou přestěhoval do  Ostrovačic , odkud bylo blíže do brněnských škol. Alois vystudoval reálku a učitelský ústav. Učitelskou praxi zahájil na  Slovensku , brzy se však vrátil na  Moravu , kde působil jako podučitel. Učil v Lískovci,  Rakvicích , Hrušovanech,  Těšanech  a od roku  1889  byl správcem jednotřídky v Divákách . V roce  1901  se zde oženil s Marií Bezděkovou z  Kobylí  a bratr Vilém zde koupil domek. Alois zemřel ve věku 64 let na následky  tyfové   epidemie , která v Divákách vypukla v důsledku používání kontaminované vody z obecní studny.
Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek  Dobré duše  z roku  1893 . Vrchol jeho díla představuje drama  Maryša , vzniklé ve spolupráci s bratrem  Vilémem . Její námět si Alois přivezl z Těšan a původně zamýšlel zpracovat ho jako román, ale Vilém jej přesvědčil o  dramatu . Bratrská spolupráce se osvědčila, a tak společnými silami vznikla i knížka  Bavlnkovy ženy a jiné povídky  z roku  1897 . Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí  Slovácka  a  Hané  čerpá Aloisovo největší devítisvazkové dílo  Rok na vsi – Kronika moravské dědiny.  Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění znovu podílel i bratr Vilém. Vzhledem k rozsahu látky autor opustil tradiční románovou kompozici a pomocí vypravěče učitele jde o volný tok vyprávění v kronikářské posloupnosti.
Alois Mrštík zemřel v brněnské nemocnici 24. února 1925. Jeho život a dílo připomíná i  poštovní známka  z roku  1961 . Oba bratři povýšili úroveň moravské literární tvorby na srovnatelnou evropskou úroveň.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
images
Psohlavci
Alois Jirásek
Psohlavci  je  historický román   Aloise Jiráska . Román vznikl v letech  1883 – 1884  a nejdříve vycházel v roce 1884 na pokračování v časopise  Květy , knižně poprvé v roce  1886 . Za Jiráskova života vyšel tento román osmadvacetkrát. Dialogy v románu jsou psány  chodským nářečím . Hlavními postavami jsou tři  Chodové  –  Jan Sladký Kozina , Kryštof Hrubý a Matěj Přibek. Název románu „Psohlavci“ odkazuje na přezdívku Chodů vzniklou z nadávky používané pro nepřátele a rebely, která teprve v tomto románu nabývá nádechu statečnosti. 
Již brzy po napsání románu se začala hra objevovat na českých divadelních pódiích. Podle románu napsali libretista Karel Šípek a skladatel  Karel Kovařovic   stejnojmennou operu  (premiéra v  Národním divadle  roku 1898). V souvislosti s přípravou uvedení této opery v  Plzni  v roce  1902 požadoval tehdejší předseda „garderobní komise“ divadla, aby Kozinův svatební kabát byl modrý s vyšíváním, nikoliv bílý, jak obhajoval ředitel divadla  Vendelín Budil , který hru předtím inscenoval již v sezóně  1898 – 1899 , jednou dokonce za pohostinského hostování tenora Národního divadla Bohumila Ptáka, který si přivezl ze šatny  ND  kabát bílý. Vendelín Budil, vědom si toho, že je v právu, požádal o dobrozdání nakonec samotného  Aloise Jiráska , který mu odpověděl dopisem:
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail