Popsání cesty mé z Prahy až na pomezí zahraničné

Na západní frontě klid  ( Im Westen nichts Neues  ) je román  Ericha Marii Remarqua ,  německého  veterána  první světové války .

Popisuje krutou realitu  války  a hluboké odtržení od civilního života  německých   vojáků  vracejících se z fronty.  Román  podrobně a výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“. První  německé  vydání se jmenovalo  Im Westen nichts Neues  a objevilo se v lednu  1928 . Během jednoho roku se prodalo milion exemplářů jenom v  Německu , další milion v  zahraničí . V  češtině  kniha vyšla poprvé v roce  1929  v nakladatelství  Melantrich  v překladu  Bohumila Mathesia . Další překlad učinil v 60. letech  František Gel . Na základě knihy byl v roce  1930  natočen stejnojmenný film, který získal  Oscara . Režíroval jej  Lewis Milestone . Podruhé byl román zfilmován v roce  1979  (režie:  Delbert Mann ).

V řadě memoárových prací z Haškova života patří tato kniha mezi ty, které bez příkras a falešného obdivu usilují o vystižení Haškovy povahy, životních názorů i způsob práce.

Zánik domu Usherů  (povídka byla přeložena do češtiny nebo slovenštiny i pod názvy  Zánik domu Usherovského ,  Zkáza Domu Usherů ,  Pád domu Usherů  a  Zánik domu Usherova , název  anglického  originálu zní  The Fall of the House of Usher ) je  hororová   povídka  amerického spisovatele a literárního teoretika  Edgara Allana Poea  z roku  1839 .

Hororový  příběh  je vyprávěn nejmenovaným  mužem , jenž obdrží naléhavý dopis od přítele z  dětství  Rodericka Ushera, v němž jej žádá, aby jej přijel navštívit. Vypravěč se vydá za  přítelem , který žije ve starém ponurém sídle a shledá jej ve špatném psychickém stavu. Ačkoli je rod Usherů vážený, je o něm známo, že jeho členové trpí duševními  indispozicemi . Vypravěč si toho ihned povšimne - nejen na stavu svého přítele, nýbrž i na jeho sestře Madeline.

Povídka byla několikrát zfilmována.

Jak pejsek s kočičkou pekli dort, jak dělali dětem Mikuláše a čerta, jak zachraňovali odhozené hračky i spoustu dalších úsměvných vyprávění, najdou děti v této, dnes již klasické, knížce. Kultivovaný jazyk, spousta nápadů i zdařilé ilustrace autora řadí tuto knihu mezi nejlepší tituly literatury pro děti.

Bajky a podpovídky  jsou sbírkou krátkých bajek a aforismů od  Karla Čapka , které vycházely v  Lidových novinách  v letech 1925–1938. Kniha Bajky a podpovídky jako souborné vydání všech těchto fejetonů byla vydána až po Čapkově smrti, v roce 1946. Slovo „podpovídky“ v názvu knihy označuje skupinu  fejetonů , jejichž rozsah je na pomezí krátké  anekdoty  a  povídky. Čapek v některých aforismech reagoval na aktuální politickou situaci, např. z roku 1938:

Kříž u potoka  je  román   Karolíny Světlé  z roku  1868 . Patří mezi pět románů, které vznikly od poloviny 60. let  19. století  a v nichž Světlá zachytila obraz krajiny a lidí v  Podještědí , kam se uchýlila po smrti jediné dcerky. V tvorbě Světlé se mísí starší romantická tradice s postupy literárního realismu. Světlá se v tomto románu nechala inspirovat reálnou předlohou: děj i postavy vytvářela na základě vypravování ještědských známých a místa popsala podle skutečných míst, které objevila během svých procházek krajem. Hlavní hrdinkou je Eva, která odmítá lásku muže, který ji miloval, a snaží se napravit svého sobeckého manžela. Což se jí také podaří - muž prací v obecní samosprávě zlomí rodové prokletí a dostane se mu všeobecného uznání.

Obyčejný život  ( 1934 ) – drážní úředník v penzi líčí svůj "obyčejný život" v  pamětech  a zamýšlí se nad ním. Postupně dochází k přesvědčení, že se vlastně skládá z mnoha osobností, které dohromady tvoří jeho osud.

Hraběnka de Charny  ( 1852 - 1855 ),  La Comtesse de Charny ) je  dobrodružný   historický román   francouzského   spisovatele   Alexandra Dumase staršího . Jde o čtvrtou závěrečnou  část autorova  románového  cyklu  Paměti lékařovy  (Mémoires d'un médecin), ve kterém je zachycena příprava a počáteční průběh  Velké francouzské revoluce  v letech  1770  až  1793 . Na rozdíl od ostatních částí cyklu nespolupracoval na tomto románu  Auguste Maquet , protože mezí ním a Dumasem začalo docházet ke sporům.