Obrazy z dějin národa českého (I)

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Vladislav Vančura - Obrazy z dějin národa českého (I)
epub1,0 MBmobi1,0 MBpdf2,0 MB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v Háji ve Slezsku. Jeho otec se dlouhou dobu nemohl uplatnit, a tak se často stěhovali. Dětství prožil na venkově, kde získal lásku k přírodě a koním. Byl velmi hrdý a nepoddajný, takže jeho studijní výsledky nebyly příliš dobré. Na vysoké škole studoval nejdříve práva, ale po těžké nemoci matky přestoupil na medicínu. Pracoval jako  lékař  ve  Zbraslavi . Jeho bratrancem byl  Jiří Mahen. Byl členem a prvním předsedou  Devětsilu  ( 1920 ) , přívrženec  poetismu , ve  třicátých letech  byl členem  Levé fronty . Od roku  1920  publikoval v mnoha časopisech –  Červen ,  Kmen ,  Host  a  Panorama . Od roku  1921  byl členem  KSČ , ale jeho dílo nelze označit, na rozdíl od tvorby jeho mnohých současníků, za komunistickou agitku. Z KSČ vystoupil v roce  1929  spolu s řadou dalších umělců v reakci na nástup Gottwaldova vedení. V roce  1924  působil v období března až května jako divadelní kritik v deníku "Československá samostatnost", později přejmenovaného na "Národní osvobození", kde převzal místo po  Jindřichu Vodákovi , který odešel do divadelní rubriky "Českého slova". Kritiky podepisoval šifrou -jv.- nebo -W-. Celkově zde připravil 21 divadelních kritik.  Byl rovněž členem redakční rady  Družstevní práce , kde mimo jiné vyšly i jeho  Obrazy z dějin národa českého . Byl předsedou české filmové společnosti. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při komunistickém  Ústředním národním revolučním výboru . V květnu roku  1942  byl zatčen a  1. června  na  Kobyliské střelnici  popraven.
V roce  1946  byl  in memoriam  jmenován  národním umělcem .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie  je  báseň   Karla Havlíčka Borovského , která vznikla v době jeho  internace  v  Brixenu . Jedná se o ostrou, útočnou  satiru  na  rakouskou   vládu  a  státní policii .  Rukopis  byl dokončen roku  1852 , časopisecky pak dílo vyšlo v roce  1861 .
Skladba je výrazně  autobiografická , má 9 zpěvů. Vypráví o Havlíčkově zatčení a jeho následné deportaci do Brixenu. Promlouvá k měsíčku, ten ale vlastně zastupuje jeho vlastní pocity, protože on sám se cítí osamocen, odříznut od domova a přitom chce Čechům říct co se stalo a proč. Zároveň zesměšňuje zaostalý státní aparát Rakouska a svazující nadvládu cizího národa, kterému navíc vládne despotický  Bach , který vládou teroru za pomoci vojáků a tajné policie drží zkrátka ostatní národy v Rakouské monarchii. Havlíček kritizuje i církev, za její zaostalost a pomáhání vladaři.
Popisuje svoji cestu, od příchodu policistů, loučení s rodinou, rodným městem a vlastí. Vlastně ani nevěděl kam jede a jestli se vůbec někdy vrátí. Po cestě v Rakousku v noci na horské cestě se jim splašili koně a kočí zmizel, policajti vyskákali hned ven, strachy celí bez sebe. Havlíček však zůstal ve voze a dojel až do města. Nakonec dojeli do Brixenu a Havlíčkovi se začínala vytrácet naděje na návrat.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail