Paní hostinská

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Carlo Goldoni - Paní hostinská
epub344 kBmobi427 kBpdf733 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako  profesionální  dramatik v  Benátkách . Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v  Rimini  ( 1720 – 1721 ), práva v  Pavii  ( 1723 – 1724 ) a později v  Modeně  ( 1727 ). Studium práv dokončil až v roce  1731  v  Ravenně . Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v  Miláně . V roce  1734  se stal účastníkem  bitvy u Parmy  a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně  divadlu . S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v  Janově  se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho  her , byl  ředitelem  divadel v Benátkách i  Janově , psal  libreta   oper . V roce  1757  byl jmenován v  Parmě  dvorním  básníkem  francouzských  Bourbonů  s pravidelnou penzí. V roce  1758  jej přijal na audienci papež  Kliment XIII. V roce  1763  odjel do  Paříže , kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech  1784 – 1787  napsal své  Paměti . V roce  1792  mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru  1793 . Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura
Marketa Lazarová  je román  Vladislava Vančury . Vyšel poprvé roku  1931  v edici Pyramida jakožto její 15. svazek. Jedná se o baladickou prózu, věnovanou  Jiřímu Mahenovi , který byl Vančurovým vzdáleným příbuzným. Je situována do kraje mladoboleslavského, do časů, „kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce“. Právě díky této časové a místní neurčitosti nelze považovat Marketu Lazarovou za román historický v pojetí scottovském či jiráskovském, třebaže se zcela prokazatelně odehrává v dávné minulosti, podle historiků pravděpodobně někdy v období vrcholného středověku, tj.  13. století . Nevystupují v ní historické osobnosti, děj se nepodřizuje dobovým reáliím.
Arne Novák  tento způsob zachycení historie příliš nevítá a kritizuje: „Zmýlil by se však notně ten, kdo by tuto raubířskou dobrodružnost chtěl jakkoliv uvést v blízkost historických románů, odvozujících se z ušlechtilého romantismu scottovského (…) obrací se zády ke kulturní archeologii a nechce pranic věděti o ideovém pozadí, natož o hlubším smyslu jevů, které nanáší až pastosně (…) Jaké potom starožitnictví bez chronologie? Nač zájem o zbraně, kroje, mravy a zvyklosti, nedbá-li spisovatel schválně o určení století? (…) Zde v prudkém sledu, ráz na ráz, s opětovným překvapením a na pohled bez logiky se rozvíjejí děje Markety Lazarové, pod nimiž by se ani inteligence nejúporněji slídící nedopátrala skladných idejí, hýbajících dějinami. Nebojuje se tu a nevraždí ani ve jménu víry ani za národnost; lapkové, rytíři a královští žoldnéři nestojí ve službách stavů nebo hospodářských zájmů, pražádná význačná stránka našich dějin se neilustruje.“ Většině kritiků, na rozdíl od Arne Nováka, nevadilo pevné neukotvení v dějinách, uvědomovali si, že doba, v níž se kniha odehrává, je pouhým pozadím pro vykreslení psychologie jednotlivých postav a pro fabulačně neomezené tvoření děje. Jeden za všechny:  Karel Sezima  v pojetí historie jen jako literárního pozadí naopak vidí výhodu: „(…) nepoután realistickým detailem, skutečnostmi dávnověkými ani novodobými, oproštěn naopak jak od úzkých zřetelů současných, tak od šedivé historické průkaznosti, může básník s neomezenou svobodou obrazivosti i fabulační motivace dosyta ukájet své záliby v primitivním barbarství pudů, v nezřízených výbuších a slepých náruživostech lidské přírody.“
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail