Ospalý Janek

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Matěj Mikšíček - Ospalý Janek
epub227 kBmobi126 kBpdf341 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Do školy chodil postupně ve  Znojmě ,  Hradci Králové ,  Vídni ,  Litomyšli  a  Pešti . Peštská studia ho přivedla k činnosti ve prospěch  Slováků . Pořádal slovenské divadelní hry a založil divadlo ve  Zvolenu . Poznal tam také píseň  Hej, Slováci , kterou uvedl pod názvem  Hej, Slované  na Moravu.
 
Druhý ročník filozofie, započaté v Pešti, studoval v  Brně  u profesora  Františka Matouše Klácela . Znovu se zapojil do organizování divadla (tentokrát společně s redaktorem  Janem Ohéralem ) a česká představení propagoval mezi studenty. Vedle toho působil i jako novinář - brněnský divadelní zpravodaj  Květů , redaktor  Časopisu pro lid  (1843) a pořadatel kalendáře  Domácí přítel . V roce 1845 přesvědčil Ohérala a Klácela k založení  Týdenníku , moravského literárně-politického časopisu. Byl v té době také vyšetřován za šíření „velezrádných“ knih, ale k odsouzení nedošlo.
Roku 1848 ho třináct obcí zvolilo jako delegáta na  Slovanský sjezd  v Praze. Na přelomu let 1848 – 9 se jako novinář účastnil protimaďarské výpravy Slováků (psal reportáže do Klácelových  Moravských novin ). Roku 1852 nastoupil do stálého zaměstnání jako železničář v Brně.
 
Mikšíček byl plodným novinářem a spisovatelem, který ve své době přispíval do mnoha časopisů ( Moravské noviny ,  Květy ,  Vosa ,  Rodinná kronika ,  Moravská orlice  aj.) Knižně vydal sedm svazků pohádek a pověstí a několik menších prací (např. Co a jak?  nebo  Škola řemeslnická ). Jeho snahou ve všech aktivitách bylo, šířit na Moravě vzdělání a národní uvědomění.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura
Marketa Lazarová  je román  Vladislava Vančury . Vyšel poprvé roku  1931  v edici Pyramida jakožto její 15. svazek. Jedná se o baladickou prózu, věnovanou  Jiřímu Mahenovi , který byl Vančurovým vzdáleným příbuzným. Je situována do kraje mladoboleslavského, do časů, „kdy král usiloval o bezpečnost silnic, maje ukrutné potíže se šlechtici, kteří si vedli doslova zlodějsky, a co je horší, kteří prolévali krev málem se chechtajíce“. Právě díky této časové a místní neurčitosti nelze považovat Marketu Lazarovou za román historický v pojetí scottovském či jiráskovském, třebaže se zcela prokazatelně odehrává v dávné minulosti, podle historiků pravděpodobně někdy v období vrcholného středověku, tj.  13. století . Nevystupují v ní historické osobnosti, děj se nepodřizuje dobovým reáliím.
Arne Novák  tento způsob zachycení historie příliš nevítá a kritizuje: „Zmýlil by se však notně ten, kdo by tuto raubířskou dobrodružnost chtěl jakkoliv uvést v blízkost historických románů, odvozujících se z ušlechtilého romantismu scottovského (…) obrací se zády ke kulturní archeologii a nechce pranic věděti o ideovém pozadí, natož o hlubším smyslu jevů, které nanáší až pastosně (…) Jaké potom starožitnictví bez chronologie? Nač zájem o zbraně, kroje, mravy a zvyklosti, nedbá-li spisovatel schválně o určení století? (…) Zde v prudkém sledu, ráz na ráz, s opětovným překvapením a na pohled bez logiky se rozvíjejí děje Markety Lazarové, pod nimiž by se ani inteligence nejúporněji slídící nedopátrala skladných idejí, hýbajících dějinami. Nebojuje se tu a nevraždí ani ve jménu víry ani za národnost; lapkové, rytíři a královští žoldnéři nestojí ve službách stavů nebo hospodářských zájmů, pražádná význačná stránka našich dějin se neilustruje.“ Většině kritiků, na rozdíl od Arne Nováka, nevadilo pevné neukotvení v dějinách, uvědomovali si, že doba, v níž se kniha odehrává, je pouhým pozadím pro vykreslení psychologie jednotlivých postav a pro fabulačně neomezené tvoření děje. Jeden za všechny:  Karel Sezima  v pojetí historie jen jako literárního pozadí naopak vidí výhodu: „(…) nepoután realistickým detailem, skutečnostmi dávnověkými ani novodobými, oproštěn naopak jak od úzkých zřetelů současných, tak od šedivé historické průkaznosti, může básník s neomezenou svobodou obrazivosti i fabulační motivace dosyta ukájet své záliby v primitivním barbarství pudů, v nezřízených výbuších a slepých náruživostech lidské přírody.“
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail