Ospalý Janek

knihabeznahledu
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Matěj Mikšíček - Ospalý Janek
epub227 kBmobi126 kBpdf341 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Do školy chodil postupně ve  Znojmě ,  Hradci Králové ,  Vídni ,  Litomyšli  a  Pešti . Peštská studia ho přivedla k činnosti ve prospěch  Slováků . Pořádal slovenské divadelní hry a založil divadlo ve  Zvolenu . Poznal tam také píseň  Hej, Slováci , kterou uvedl pod názvem  Hej, Slované  na Moravu.
 
Druhý ročník filozofie, započaté v Pešti, studoval v  Brně  u profesora  Františka Matouše Klácela . Znovu se zapojil do organizování divadla (tentokrát společně s redaktorem  Janem Ohéralem ) a česká představení propagoval mezi studenty. Vedle toho působil i jako novinář - brněnský divadelní zpravodaj  Květů , redaktor  Časopisu pro lid  (1843) a pořadatel kalendáře  Domácí přítel . V roce 1845 přesvědčil Ohérala a Klácela k založení  Týdenníku , moravského literárně-politického časopisu. Byl v té době také vyšetřován za šíření „velezrádných“ knih, ale k odsouzení nedošlo.
Roku 1848 ho třináct obcí zvolilo jako delegáta na  Slovanský sjezd  v Praze. Na přelomu let 1848 – 9 se jako novinář účastnil protimaďarské výpravy Slováků (psal reportáže do Klácelových  Moravských novin ). Roku 1852 nastoupil do stálého zaměstnání jako železničář v Brně.
 
Mikšíček byl plodným novinářem a spisovatelem, který ve své době přispíval do mnoha časopisů ( Moravské noviny ,  Květy ,  Vosa ,  Rodinná kronika ,  Moravská orlice  aj.) Knižně vydal sedm svazků pohádek a pověstí a několik menších prací (např. Co a jak?  nebo  Škola řemeslnická ). Jeho snahou ve všech aktivitách bylo, šířit na Moravě vzdělání a národní uvědomění.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Krysař
Viktor Dyk
Kniha  Krysař  je krátká  novela   Viktora Dyka , která nejprve vycházela pod názvem  Pravdivý příběh  ( Lumír , ročník 40,  1911 – 1912 ). Pod dnes známějším názvem Krysař byla vydána poprvé v roce  1915  v edici  Zlatokvět  (doplněná a upravená). Podruhé vyšel Krysař v roce  1923 , tentokrát již s četnějšími stylistickými úpravami. O další vydání se zasloužil  Arne Novák  a po něm také  Antonín Grund . Samotný námět  Krysaře  vychází ze saského, staroněmeckého motivu, který Dykovi posloužil jako volné schéma svého díla. Tato  báj  s reálným základem vypráví o krysaři, který roku  1284  očistil město  Hameln  od  krys , a když mu nebyla vyplacena slíbená odměna, rozhněval se na občany města a odvedl za trest jejich děti. Existuje několik variant závěru. Buďto Krysař děti zavřel do jeskyně, z které již nikdy nevyšly, nebo je utopil v řece. Je i verze, podle níž Krysař děti vrátil, když mu radní zaplatili slíbenou odměnu. Ona  dávná předloha  je opravdu pouhým rámcovým schématem, protože se od Dykova Krysaře v určitých bodech odlišuje. Zásadními odlišnými okamžiky je to, že v předloze odvádí krysař pouze děti, v Krysaři celé město a důvodem mu není nezaplacený dluh za odvedenou práci, ale spíše zklamání v lásce a zklamání ze současného světa.
Zdarma
knihabeznahledu
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Tyrolské elegie  je  báseň   Karla Havlíčka Borovského , která vznikla v době jeho  internace  v  Brixenu . Jedná se o ostrou, útočnou  satiru  na  rakouskou   vládu  a  státní policii .  Rukopis  byl dokončen roku  1852 , časopisecky pak dílo vyšlo v roce  1861 .
Skladba je výrazně  autobiografická , má 9 zpěvů. Vypráví o Havlíčkově zatčení a jeho následné deportaci do Brixenu. Promlouvá k měsíčku, ten ale vlastně zastupuje jeho vlastní pocity, protože on sám se cítí osamocen, odříznut od domova a přitom chce Čechům říct co se stalo a proč. Zároveň zesměšňuje zaostalý státní aparát Rakouska a svazující nadvládu cizího národa, kterému navíc vládne despotický  Bach , který vládou teroru za pomoci vojáků a tajné policie drží zkrátka ostatní národy v Rakouské monarchii. Havlíček kritizuje i církev, za její zaostalost a pomáhání vladaři.
Popisuje svoji cestu, od příchodu policistů, loučení s rodinou, rodným městem a vlastí. Vlastně ani nevěděl kam jede a jestli se vůbec někdy vrátí. Po cestě v Rakousku v noci na horské cestě se jim splašili koně a kočí zmizel, policajti vyskákali hned ven, strachy celí bez sebe. Havlíček však zůstal ve voze a dojel až do města. Nakonec dojeli do Brixenu a Havlíčkovi se začínala vytrácet naděje na návrat.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail