Ticho plné rolniček

knihabeznahledu

E-kniha obsahuje deset básní Jaroslava Seiferta, které ve vázaném i volném verši přibližují vánoční a zimní atmosféru.

 
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Jaroslav Seifert - Ticho plné rolniček
epub2,0 MBmobi2,0 MBpdf786 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Studoval na několika gymnáziích, studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin.
Jeho první básnická sbírka byla vydána v roce 1921 , v tomto roce též vstoupil do Komunistické strany Československa . Ve 20. letech byl považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy. V této době spolupracoval rovněž s nakladatelstvím Družstevní práce .
V březnu 1929 byl, spolu se šesti dalšími předními komunistickými spisovateli, vyloučen z komunistické strany, protože podepsal Manifest sedmi protestující proti bolševizaci v novém vedení Komunistické strany Československa. Následně vstoupil do Československé sociálně demokratické strany dělnické .
V září 1937 po skonu prezidenta T.G. Masaryka píše patetickou báseň "Osm dní", glorifikující velikost osobnosti Masarykovy.
V roce 1949 Seifert zanechal žurnalismu a začal se věnovat výhradně literatuře. Jeho poezie byla poctěna významnými státními cenami v letech 1936 , 1955 a  1968 . V roce 1967 byl jmenován národním umělcem . V letech 1968 – 1970 byl předsedou Československého svazu spisovatelů . V prosinci 1976 patřil mezi první signatáře Charty 77 .  Za své aktivní vystupování byl v období tzv. normalizace nucen odejít do ústraní. V tomto období byl stále více orientován na český disent, jeho díla pravidelně vycházela v  samizdatu .
V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu , kterou však za něj přebírala jeho dcera, a to kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu. Ačkoli to byla velmi významná událost, ve sdělovacích prostředcích ovládaných tehdejším režimem o tom padla jenom suchá zmínka.
Pracoval jako redaktor mnoha novin a časopisů Rudé právo , Rovnost , Sršatec , Reflektor . Seifert také působil jako zaměstnanec Lidového domu.
Seifert se podílel na vzniku a činnosti skupiny Devětsil , společně s  Karlem Teigem redigoval Revoluční sborník Devětsilu a mezinárodní revue Disk .
Po roce 1945 vedl literární časopis Kytice a redigoval básnickou edici Klín (nakladatelství Práce). Básně tiskl (od roku 1920 ) především v  Právu lidu , Kmeni a  Červnu .
Počátkem roku 1986 Jaroslav Seifert umírá. Státní pohřeb v  Rudolfinu hrozil přerůst v protikomunistickou manifestaci, a proto ministerstvo vnitra z příprav pohřbu vyloučilo rodinu. Církevní rozloučení konané v břevnovském kostele sv. Markéty bylo pod dohledem státní bezpečnosti. Místem posledního spočinutí Jaroslava Seiferta jsou Kralupy nad Vltavou , odkud pocházeli jeho prarodiče z matčiny strany.
Jeho přáteli z mládí byli např. Josef Hora a  Jiří Mahen . V 70. letech se spřátelil se slovenským hercem Ladislavem Chudíkem . Jejich vzájemná korespondence (vydaná v knize Tichý dvojhlas ) začala dopisem, ve kterém Ladislav Chudík obdivoval Seifertovu poezii, díky které se naučil výborně česky . Později se z nich stali dobří přátelé. Dodnes předčítá Ladislav Chudík každoročně o  Vánocích Seifertovy básně.
V září 2010 byla na domě v ulici U Ladronky v Praze 6 na Břevnově , kde Jaroslav Seifert od června 1938  žil, odhalena pamětní deska.
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Labyrint světa a Ráj srdce
Jan Amos Komenský
Labyrint světa a Ráj srdce  (původně  Labyrint světa a lusthauz srdce , celým názvem  Labyrint světa a ráj srdce, to jest světlé vymalování, kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost, a naposledy omrzení všeho a zoufání: ale kdož doma v srdci svém sedě, s jediným Pánem Bohem se uzavírá, ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází ) je kniha  Jana Amose Komenského , pokládaná za jedno z vrcholných děl  barokní  literatury.  
Komenský dokončil první verzi rukopisu v roce  1623 , ale opakovaně se ke knize vracel a doplňoval ji. Za pobytu v polském  Lešně  připsal kapitoly 28–35 (dění v paláci Moudrosti) a několik dalších odstavců. Tyto pasáže se objevily v prvním vydání knihy, k němuž došlo roku  1631 , pravděpodobně v saské  Pirně . Pro druhé vydání z roku  1663  autor rozšířil 9. kapitolu o líčení plavby na moři, inspirované jeho cestou do  Anglie . V díle lze najít i další motivy z Komenského života.
Komenským revidovaný rukopis Labyrintu z roku 1623 (dedikovaný  Karlovi staršímu ze Žerotína , moravskému zemskému hejtmanovi) byl dlouho uložen v  Polsku  a byl roku 1957 vyměněn za rukopis  Koperníkova  pojednání  Šest knih o obězích sfér nebeských , ve kterém formuloval svou heliocentrickou teorii.
Komenský používá vytříbený a bohatý básnický jazyk a využívá zvukomalby a synonym. Jeho krásu je velmi obtížné zachovat v překladu nebo v úpravě do moderní češtiny. Většina moderních vydání Labyrintu proto vychází s obsáhlými vysvětlivkami dobových pojmů.
Zdarma
knihabeznahledu
Život a dílo skladatele Foltýna
Karel Čapek
Život a dílo skladatele Foltýna  je poslední, nedokončený  román   Karla Čapka , vydaný až po jeho smrti v roce  1939 . Je inspirován epizodou ze  Vzpomínek   Karla Sabiny  (knižně publikovány 1937, časopisecky již 1868 v časopise  Svoboda ), v němž je líčen podobně tvořící reálný skladatel, uváděný jako Horner. Román je fiktivním  životopisem  Bedřicha Foltýna ( pseudonymně  Beda Folten), skladatelského  diletanta  a  hudebního   grafomana , který ale sebe samotného pokládá za  geniálního . Je posedlý myšlenkou stvořit velké dílo, i když na to nestačí jeho schopnosti. Román je pozoruhodný svou stavbou, v níž autor nechává různé Foltýnovy známé (spolužáky ze studií, manželku, lidi, které využíval pro své dílo) vzpomínat a hodnotit jeho osobnost, a naznačuje tak různorodost úhlů pohledu na tutéž věc, podobně jako v  Hordubalovi  a  Povětroni . Román, obsahující mnoho úvah o smyslu  umění , je  stylisticky  i tematicky podobný románům tzv. noetické trilogie, je ale vůči ostatním mnohem  tragičtější . Román měl v rámci Čapkova díla poměrně velký ohlas, reakci na něj v podobě  novely   Jak to bylo s Foltýnem  napsal například spisovatel Jan Křesadlo . Román byl v roce  1992  adaptován do podoby televizního filmu v režii  Pavla Háši  s  Viktorem Preissem  v hlavní roli.
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail