Staré pověsti české

4486
Staré pověsti české  je kniha  Aloise Jiráska , která popisuje události z české historie založené na  lidové slovesnosti  a některých historických faktech. Poprvé vyšla v roce  1894  v pražském nakladatelství  J. R. Vilímek  jako 11. svazek v edici Vilímkova knihovna mládeže dospívající. S výjimkou období protektorátu vycházela opakovaně a často, oblíbil si ji i gottwaldovský komunistický režim, za nějž vycházela s doslovem  Zdeňka Nejedlého . 
První vydání a mnoho dalších zejména do druhé světové války ilustroval  Věnceslav Černý , poválečná vydání vycházela s ilustracemi  Antonína Procházky , zhruba od roku  1950  vycházela kniha v nakladatelstvích Mladá fronta a  SNDK s ilustracemi  Mikoláše Alše . S ilustracemi  Věnceslava Černého  vyšlo znovu například v  Československém spisovateli  roku  1981 , v Albatrosu roku  2000  a  2008  nebo v  Ottově nakladatelství  roku 2008.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Alois Jirásek - Staré pověsti české
epub261 kBmobi386 kBpdf1,0 MB
  • O autorovi
  • Dotaz
Alois Jirásek se narodil ve východočeském  Hronově  u  Náchoda . Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek (1822-1901), původně rolník a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová (1821-1887). Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské  gymnázium v  Broumově  (1863-67), české gymnázium v  Hradci Králové  (1867-71) a na pražské  univerzitě  vystudoval  historii  (1871-74). Čtrnáct let žil v  Litomyšli  a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu.
Roku 1888 přesídlil do  Prahy , kde bydlel na dnešním  Jiráskově náměstí , nejdéle (od roku  1903  do smrti) v ulici Resslova č. 1, a pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti. Obnovil osobní styky s  Mikolášem Alešem , s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu ( J. V. Sládkem ,  Jaroslavem Vrchlickým  a  Josefem Thomayerem ), navázal přátelství se  Zikmundem Wintrem  a  K. V. Raisem , trvalé kontakty měl také s mladší generací ( J. S. Macharem ,  Jaroslavem Kvapilem  a  Zdeňkem Nejedlým ). Od roku  1909  byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých děl.
Ve shodě s charakterem svého celoživotního díla jako jeden z prvních podepsal v květnu  1917   Manifest českých spisovatelů , významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa. S Izidorem Zahradníkem (pozdějším ministrem železnic) se účastnil čtení deklarace vyhlášení Československé samostatnosti v 11. hod. pod sochou  Sv. Václava  28. října 1918 a v sobotu 21. prosince  1918  vítal projevem prezidenta  Masaryka  na Wilsonově nádraží v Praze, při jeho triumfálním návratu do vlasti.
V nově vzniklé  Československé republice  se stal poslancem  Revolučního národního shromáždění Republiky československé . V  parlamentních volbách v roce 1920  získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1925 . V parlamentu zasedal za  Československou národní demokracii . V politice setrval až do své nemoci, která mu také znemožnila psát. V letech  1918 ,  1919 ,  1921  a  1930  byl navržen na  Nobelovu cenu za literaturu . 
Zemřel v  Praze   12. 3.   1930 , ale pohřben byl v rodném  Hronově .
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
kupec-benatsky
Kupec benátský
William Shakespeare
Kupec benátský  ( anglicky :  The Merchant of Venice ) je  divadelní hra ,  komedie ,  Williama Shakespeara , napsaná mezi lety  1596 - 1598 . Ačkoliv je tato  hra  běžně řazena mezi  komedie  a sdílí spolu s ostatními  Shakespearovými  romantickými komediemi některé jejich typické aspekty, divák si ji pamatuje spíše díky jejím dramaticky vypjatým scénám (mezi něž nepochybně patří  Shylockův  známý  monolog  „Nemá Žid oči?“   z 1. scény 3. jednání, či Porciin  monolog  o milosrdenství z 1. scény 4. jednání).
Hlavní postavou, oním kupcem ze samotného názvu hry, však není  Žid   Shylock , který, ač nejznámější a nejdůležitější postava hry, je povoláním  lichvář ; oním kupcem je křesťanský kupec Antonio. Konečně, toto rozvržení rolí je zřejmé již z titulní stránky prvního kvartového vydání uvádějící hru samotnou. Hra je představena jako  The moſt excellent Hiſtorie of the Merchant of Venice. With the extreame crueltie of Shylock the Iewe towards the ſayd Merchant, in cutting a iuſt pound of his fleſh: and the obtayning of Portia by the choyſe of three cheſts  (tj.  Převýborný příběh Kupce benátského, v němž nad pomyšlení krutý Žid Shylock řečenému Kupci vyřízne libru masa z těla a Porcie je získána volbou tří skříněk ).
Do  češtiny  přeložili:  Josef Jiří Kolár ,  Josef Václav Sládek ,  Jan Nepomuk Štěpánek ,  Erik Adolf Saudek ,  Břetislav Hodek  a  Martin Hilský .
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail