Černé růže

knihabeznahledu
Sbírka Adolfa Heyduka, náležícího k májovské generaci, obsahuje básně z let 1889-1900. Objevuje se zde pro autora typická písňová forma a přírodní tematika. Básně již nejsou laděny veskrze optimisticky, jak tomu bylo v počátečních autorových dílech. Do Černých růží je také zařazena báseň Loretánské zvonky, věnovaná vzpomínce na Jana Nerudu.
Zdarma
jako e-kniha ke stažení
Adolf Heyduk - Černé růže
epub21 kBmobi47 kBpdf212 kB
  • O autorovi
  • Dotaz
Narodil se 6. června 1835 v  Rychmburku (dnes  Předhradí  u  Skutče ) v rodině  truhláře . Od roku  1850  studoval na reálce v  Praze , kterou ukončil v roce  1854 . Poté na přání rodičů rok studoval techniku v  Brně  a pak přestoupil na techniku do Prahy ( 1855 ). O dva roky později se seznamuje s  Janem Nerudou , se kterým navázal blízké  přátelství . Studia ukončil roku  1859 , stal se učitelem na pražské reálce, již roku  1860  odešel učit kreslení a stavitelství na vyšší reálku do Písku , kde žil až do své smrti. Město Písek ho okouzlilo a rychle zde zdomácněl. V roce  1896  byl jmenován  školním radou .
V roce  1876  přijal místo na I. reálném gymnáziu v Praze, zde se stal předsedou literární části  Umělecké besedy . Roku  1877  se vrátil do Písku, kde se téhož roku oženil se svojí o 25 let mladší žačkou Emílií,  dcerou  předního píseckého restauratéra Reinera. V následujících letech se stal dvojnásobným otcem, ale obě události skončily rodinnou  tragédií . Roku  1878  zemřela jeho první dcera Jarmila ještě před  pokřtěním  ve věku tří měsíců. Na křtiny přijel do Písku i jeho dlouholetý kamarád Jan Neruda, který se měl stát  kmotrem . Vzhledem k předčasnému úmrtí ale ke křtu nedošlo a tato smutná událost inspirovala Nerudu k sepsání  Balady dětské . Druhá dcera  Liduška  zemřela ve věku čtyř let roku  1884 .
Měl velmi silný vztah ke  Slovensku , které často navštěvoval a měl zde mnoho přátel. Vedle Slovenska cestoval také do  Itálie  či na  Kavkaz , kde měl část své rodiny. Žil zde jeho synovec, agronom  Jaroslav Hejduk , první praporečník  České družiny  v  ruských legiích . 
Dotaz na prodavače
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
Související tituly
knihabeznahledu
Polyeuktos
Pierre Corneille
Polyeuktos  je  drama  od  francouzského  spisovatele  Pierre Corneille . Člení se do pěti dějství. Dokončena byla v prosinci roku  1642  a uvedena v říjnu  1643 . Příběh je založen na životě mučedníka  svatého Polyeukta . Drama se odehrává v  Arménii  za časů, kdy byli křesťané v  Římské říši  pronásledováni. Polyeukt – arménský šlechtic – přijal křesťanskou víru. Třebaže si nejprve pro jeho rozhodnutí manželka Paulína a jeho tchán a guvernér Arménie Felix zoufali, jeho mučednická smrt je oba ke křesťanské víře dovedla také.
Drama obsahuje též vedlejší příběh: Paulínu miluje Severus, Říman a oblíbenec vládce Decia, a věří, že Polyeuktovo obrácení k víře mu umožní Paulínu získat. Ta se však rozhodne zůstat při svém muži. Severovi Paulínu před svou smrtí svěří sám Polyeukt. Polyeucte je jedno z posledních dramat  17. století , věnujících se otázce víry. Corneille napsal také  Théodore  ( 1646 ),  Jean Racine  napsal  Esther  ( 1689 ) a  Athalie  ( 1691 ), avšak ty nebyly zamýšleny pro veřejná představení. V pozdějších hrách se již náboženská a světská témata tak nemísí.
Jako operu dílo adaptoval roku  1878   Charles Gounod  s pomocí libretisty  Julese Barbiera . Dalšími díly založenými na hře jsou:  balet  od  Marca-Antoina Charpentiera  ( 1679 ), opera  Poliuto  ( 1838 ) od  Donizettiho , adaptovaná pak jako  Les martyrs , a  The Polyeucte Overture  od  Paula Dukase ( 1892 ).
Zdarma
kupec-benatsky
Kupec benátský
William Shakespeare
Kupec benátský  ( anglicky :  The Merchant of Venice ) je  divadelní hra ,  komedie ,  Williama Shakespeara , napsaná mezi lety  1596 - 1598 . Ačkoliv je tato  hra  běžně řazena mezi  komedie  a sdílí spolu s ostatními  Shakespearovými  romantickými komediemi některé jejich typické aspekty, divák si ji pamatuje spíše díky jejím dramaticky vypjatým scénám (mezi něž nepochybně patří  Shylockův  známý  monolog  „Nemá Žid oči?“   z 1. scény 3. jednání, či Porciin  monolog  o milosrdenství z 1. scény 4. jednání).
Hlavní postavou, oním kupcem ze samotného názvu hry, však není  Žid   Shylock , který, ač nejznámější a nejdůležitější postava hry, je povoláním  lichvář ; oním kupcem je křesťanský kupec Antonio. Konečně, toto rozvržení rolí je zřejmé již z titulní stránky prvního kvartového vydání uvádějící hru samotnou. Hra je představena jako  The moſt excellent Hiſtorie of the Merchant of Venice. With the extreame crueltie of Shylock the Iewe towards the ſayd Merchant, in cutting a iuſt pound of his fleſh: and the obtayning of Portia by the choyſe of three cheſts  (tj.  Převýborný příběh Kupce benátského, v němž nad pomyšlení krutý Žid Shylock řečenému Kupci vyřízne libru masa z těla a Porcie je získána volbou tří skříněk ).
Do  češtiny  přeložili:  Josef Jiří Kolár ,  Josef Václav Sládek ,  Jan Nepomuk Štěpánek ,  Erik Adolf Saudek ,  Břetislav Hodek  a  Martin Hilský .
Zdarma
Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail