Carlo Goldoni

Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako  profesionální  dramatik v  Benátkách . Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v  Rimini  ( 1720 – 1721 ), práva v  Pavii  ( 1723 – 1724 ) a později v  Modeně  ( 1727 ). Studium práv dokončil až v roce  1731  v  Ravenně . Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v  Miláně . V roce  1734  se stal účastníkem  bitvy u Parmy  a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně  divadlu . S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v  Janově  se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho  her , byl  ředitelem  divadel v Benátkách i  Janově , psal  libreta   oper . V roce  1757  byl jmenován v  Parmě  dvorním  básníkem  francouzských  Bourbonů  s pravidelnou penzí. V roce  1758  jej přijal na audienci papež  Kliment XIII. V roce  1763  odjel do  Paříže , kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech  1784 – 1787  napsal své  Paměti . V roce  1792  mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru  1793 . Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.