Pekař Jan Marhoul

Narodil se v Háji ve Slezsku. Jeho otec se dlouhou dobu nemohl uplatnit, a tak se často stěhovali. Dětství prožil na venkově, kde získal lásku k přírodě a koním. Byl velmi hrdý a nepoddajný, takže jeho studijní výsledky nebyly příliš dobré. Na vysoké škole studoval nejdříve práva, ale po těžké nemoci matky přestoupil na medicínu. Pracoval jako  lékař  ve  Zbraslavi . Jeho bratrancem byl  Jiří Mahen. Byl členem a prvním předsedou  Devětsilu  ( 1920 ) , přívrženec  poetismu , ve  třicátých letech  byl členem  Levé fronty . Od roku  1920  publikoval v mnoha časopisech –  Červen ,  Kmen ,  Host  a  Panorama . Od roku  1921  byl členem  KSČ , ale jeho dílo nelze označit, na rozdíl od tvorby jeho mnohých současníků, za komunistickou agitku. Z KSČ vystoupil v roce  1929  spolu s řadou dalších umělců v reakci na nástup Gottwaldova vedení. V roce  1924  působil v období března až května jako divadelní kritik v deníku "Československá samostatnost", později přejmenovaného na "Národní osvobození", kde převzal místo po  Jindřichu Vodákovi , který odešel do divadelní rubriky "Českého slova". Kritiky podepisoval šifrou -jv.- nebo -W-. Celkově zde připravil 21 divadelních kritik.  Byl rovněž členem redakční rady  Družstevní práce , kde mimo jiné vyšly i jeho  Obrazy z dějin národa českého . Byl předsedou české filmové společnosti. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojové organizace při komunistickém  Ústředním národním revolučním výboru . V květnu roku  1942  byl zatčen a  1. června  na  Kobyliské střelnici  popraven.

V roce  1946  byl  in memoriam  jmenován  národním umělcem .