Erich Maria Remarque

Narodil se 22. června 1898 v Osnabrücku ( Německo ) Anně Marii Remarkové a knihvazači Franzu Remarkovi. Měl dva bratry a dvě sestry. Studoval na učitelském ústavu v  Münsteru . Roku  1916  odešel jako 18letý do  první světové války , na západní frontě byl brzy vážně raněn a konec války prožil v lazaretu v  Duisburgu . Po návratu z války měl problémy začlenit se do normální společnosti. Vystřídal řadu povolání, nejprve chtěl být hudebníkem a později malířem. Pracoval též jako učitel, automobilový závodník, obchodní cestující aj. V letech  1923 – 1934 působil jako redaktor časopisů „Sport im Bild“ v Berlíně a „Echo Continental“ v  Hannoveru . Cestoval po  Itálii ,  Švýcarsku ,  Balkáně  a  Turecku . V roce  1925  se oženil s Ilse Juttou Zambonovou, manželství však trvalo pouze 7 let. Skončilo v roce  1931 , kdy emigroval do švýcarské  Ascony . V témže roce byl nominován na  Nobelovu cenu míru  válečným zpravodajem  Cybichowskim .  V této době již vydal několik povídek. Prosadit se mu ale podařilo až vydáním knihy  Na západní frontě klid , což mu zajistilo celosvětový úspěch. Již rok na to ji zfilmoval režisér  Lewis Mileston . Během tří let se prodalo tři a půl milionu výtisků. Ihned po nástupu  nacismu  ( 1933 ) se dostal na index zakázaných autorů a v roce  1938  byl zbaven  německého  občanství. Nacistická propaganda prohlásila, že Erich Maria Remarque je doopravdy Paul Kramer (Remarque pozpátku), Žid, který se nikdy nezúčastnil první světové války, a tudíž ji nemůže popisovat. Označila ho za „literárního zrádce“ a jeho knihy byly veřejně páleny, protože jeho popis války byl pro militantní režim krajně nevhodný. Roku  1939  emigroval do  New Yorku , kde získal americké občanství. Během druhé světové války zemřela jedna z jeho sester v koncentračním táboře, což ho později podnítilo k napsání knihy Jiskra života. Po válce žil střídavě v USA a Švýcarsku. V roce  1958  se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou  Paulette Goddard , bývalou manželkou  Charlieho Chaplina . Remarque umírá na srdeční chorobu 25. září 1970 na klinice v švýcarském Locarnu . Byl jedním z nejlepších spisovatelů své doby. I přes těžkosti, které mu život připravil, dokázal napsat spoustu skvělých knih a otevřeně popisovat hrůzy války. Do vlasti se po válce nikdy nevrátil.